str. 191
na pr. v horách, slovenská povera povie, že stupil na nedobrú zelinu; preto zablúdil. Na cestách, konávaných každé leto po slovanských zemiach i milému, znamenitému Kuffnerovi musela prísť pod nohu taká zelina. Lebo veru poblúdil. ,. Nedobrou zelinou, na ktorú stúpil. . . bola kniha M. Žunkoviča „Wann wurde Mitteleuropa von den Slaven besiedelt?" Záhadu črtajúcu v Kuffnerovej hlave Milosich už r. 1872 riešil, vlastne uspokojil, poučil každého, koho by ona znepokojovala... Kuifner brojí proti vede, že je osoibovačná, a sama v tejto veci málo vykonala. Výčitky jeho sotva obstoja. Pomerne za krátky čas vykladaním slovanských miestnych mien už sa poslúžilo historii. Útočiť proti vede on s úspěchem mohol by len prostriedkami jej samej; ostrouninosf malo pomáha. Potrebná je menovite známosť slovanského hláskoslovia . . ." A že o něm Kuffner nemá vůbec potuchy, ukazuje Škultéty velmi šetrně na jeho výkladě m. jména Vrútky, které dilettisující náš starožitník vykladá jako vrátka. Slovenský kritik žádá si srdečně, „aby sa Jozef Kuffner čím skorej vrátil s tejto cesty." Uposlechne této rady? jpa.
@---------------
Kult falický. Zajímavé thema, o němž pojednáva dr. Th, Achelis v časopise „Sexualprobleme", roč. 5, (1909) č. 5,, str, 339. jest kult falu. Svoji stať připíná k nově přepracovanému velkému dílu vídeňského ethnologa a folkloristy dra. Friedr. Krause (Dulaure: Die Zeugung in Glauben, Sitten und Bräuchen der Völker. Verdeutscht und ergänzt von Dr. Friedr. S. Kraus und R. Reiskel, mit 314 Abbildungen auf Tafeln. Hochquart 349 S, 30 Mk. Leipzig, Deutsche Verlagsaktiengesellschaft 1909). Dr. Krauss domnívá se, že původně bylo semene a některých částí těla používáno к účelům kouzelníckým; později stal se sexuální život předmětem kultu, až nastoupilo uctívání genitálií, jež se jeví v nošení jich obrazů jako amuletů. Síla plození byla uctívána jako mocnost, před níž museli zlí duchové ustoupiti. Dr. Kraus sleduje dále- falický kult u Jíhoslovanů, u primitivních národů asijských a amerických, shledávaje stopy uctívání plodivé síly, zejména v jarních a obžinkových slavnostech. К zajímavému dílu dra. Krausse připojil dr. Th. Achelis shora zmíněný výklad o vzniku falického kultu a jak třeba mu rozuměti. Popírá, že přírodní člověk byl ideálně přirozená bytost, jak ji chtěl míti Rousseau a jak jsme si jej jeho vlivem představovali. Na počátku vývoje není abstrakce a ideál, nýbrž smyslnost, skutečnost a brutalita. Proto také sexuální život zabýval nejdříve myšlení člověka a proto stal se tak významným činitelem sociálním. O tom svědčí již 'četné obřady při dosažení zralostí. Proto byly také sexuální výkony přibírány do okruhu náboženství. Představy o úrodě polní, které se к náboženským obřadům pojily, nejsou tudíž první, ale teprve druhotné zjevy. Pro hrubého, smyslného, přírodního člověka bylo prvním uspokojení jeho potřeb a pudů, a k tomu připojuje se teprve v pozdější době názor o božstvech, která ochraňují vzrůst setby a plodnost žen. Své vývody shrnuje autor v těchto větách: Původně pochází kult falu z bázně přírodního člověka před zlými duchy, kteří osobní zdar i vzrůst setby poškozují; proto vyvinul se tento zvyk v náboženský kult, jakmile kněžstvo dovedlo využiti tohoto lidového zvyku. Není tudíž nahodilé, že většina slavností koná se z jara, když se jednalo o ochranu úrody. Zemědělské zvyky prozrazují souvislost s představami o plození a úrodnosti, z nichž vzrostl i kult falu. Spočívá na všeobecných lidských pudech, jež působily dříve, než vznikl náboženský kult.
O. S. A.
Zprávy o museích a společnostech národopisných.
(Ze Společnosti Národopisného Musea Českoslovanského.) Ze sbírek musejních (z oddělení zemědělského a ze sbírky světidel) byly pořízeny některé fotografie a postoupeny prof. dru. M. Murkovi ve Št. Hradci a Electric Lamp Association v Clevelande (zde pro dílo o dějinách svícení), — Do sbírek musejních byl získán přispěním Národopisného Musea v Plzni úplný ženský kroj litický, takže i letos se podařilo doplnili sbírku českých krojů, — Jednání o zachování sbírek Kretzových pro český národ, které musejní rada vedla v patrnosti, skončilo — jak sdělil p. red. Kretz se zástupcem Národop, Musea — tím, že materiál, p. Kretzem nashromážděný, získalo Zemské Museum Františkovo v Brně, takže zůstane uchráněn od prodeje do ciziny, o němž se v méně informovaných kruzích mluvilo. z.
@------------------------
|
