@Sv213

Dr, Seligmann pak zaznamenal (I, str. 206—207), že při soudě čarodějnic museli se soudcové chránit před uhranutím obžalovaných, proto bývaly čarodějnice do soudní síně vedeny pozpátku, aby nemohly na ně pohlédnouti dříve a je okem učarovali.

Znak rychtářský býkovcový nebyl tedy jen symbolem moci rychtářské, nýbrž býval nejspíše též ochranou proti učarování a uhranutí soudce, ovšem během dob význam tento z paměti lidu našeho vymizel.

Když se konala u nás obecní schůze t. zv. „hromada", seděl rychtář s kloboukem na hlavě v koutě za stolem, vedle něho pak kon-

Obr. 3. Právo v podobě ruky.

šelé a opodál ostatní sousedé. Právo položil rychtář na stůl a tu nesměl nikdo z přítomných mluviti, pouze tázaný, a mluvil-li, měla řeč jeho význam závazný, jak kdyby byl přísahal. Byla-li při hromadě rozepře, ukázal rychtář právo nebo jim na stůl zaklepal a neupo-slechl-li vinník, propadl soudu vrchnímu. Když přišel rychtář s právem do hospody, kde byla rvačka a on pozvedl svůj znak, zvolal „právo", tu ihned přestala.

Na Hané") seděl s beranící na hlavě v koutě za stolem, vedle něho podmístří pak kolem na lavicích a dále sousedé. Nejmladší dva sou-

Obr. 4. Právo z Nové Vsi u Loun.

sedé svolávali „hromadu". Chodili po osadě, tloukli holí na okenní rámy a zvali „k právu".

Božena Němcová7) píše o rychtářském právu na Uher. Slovensku: V okolí města Ďarmot slulo znamení rychtářské „k o s í b a", byla to tlustá, všelijak kroucená, asi dvě stopy dlouhá hůl. Kdo se na zavolání rychtářovo nedostaví, tomu pošle tento' „kosibu", kterou mu obecní posel položí na okno nebo na prah. Рак-li pohnaný к soudu kosibu rychtářovi nepřinese, následuje přísný trest." Dále píše, že Samko Chaloupka, farář v Horní Lhotě ve Zvolenské stolici, který jí toto sdělil, že toto znamení za svého mládí i u jiných klásti vídal, že je ale jmenovali ,,k ň a h y n a" a dodáva: „V Čechách v okr. Domažlickém, viděla jsem----ustoluviseti krátkou, tlustou hůl jako provaz za-