Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující

místo, nalezl-li by uvedený spolek způsob, jakým by si uhradil pořizovací náklady českého betlému, jejichž náhradu Národopisné Museum ovšem poskytnouti nemůže. Národopisné Museum Českoslovanské setkalo se navzájem u jiných českých museí, jejichž přispění kdy potřebovalo, rovněž vždy s plnou ochotou. Ve výkazu darů, jakož i obeslání výstavek uvedeno již, která musea byla Národopisnému Museu nápomocna. Mimo ně třeba ještě uvésti místní museum v Brněnských Kloboukách, které ochotně opatřilo malůvku a sošku z domovního průčelí pro kolekci českou v národopisných sbírkách musea cara Alexandra III. v Petrohradě, která je péčí prof. dra. L. Niederleho dále ještě doplňována.

Z cizích museí navštívil jednatel musejní rady prof. dr. K. Chotek Národopisné museum v Krakově, ve Lvově, museum v Kyjevě na Rusi, Městské museum v Pelhřimově, kde přednášel o poslání a významu krajinských museí, a keramickou výstavu ve Vyškově; člen musejní rady prof. J. Kazimour účastnil se prací při uspořádání kulturně historického oddělení okresní výstavy v Příbrami, prof. dr. A. Kraus navštívil lidové museum na Bygdö v Kristiánii a tajemník Aug. Žalud musea městská v Českých Budějovicích a v Soběslavi a Schwarzen-bergské museum na Hluboké.

Zástupci svými účastnila se rada musejní prací ve výboru Slovanské výstavy. Delegáty jejími byli pp. dr. Karel Chotek, profesor v Praze a dr. Václav Tille, univ. profesor v Praze.

Pokud j de o evidenci soukromých sbírek získán byl popis další jedné sbírky a dvě jiné sbírky zabezpečeny pro případnou výstavku v místnostech musejních.

Činnost Národopisného Musea Českoslovanského docházela také zasloužené pozorností v tisku. Mimo ochotné zprávy denních listů podrobněji, zejména také illustracemi, upozornily na museum „Český Svět", „Rozkvět" a „Světozor". Z cizích revuí přineslo reprodukce z Národopisného Musea podzimní číslo 1911 „The Studio", к nimž rada musejní ochotně sice poskytla materiál fotografický a přesné podrobné informace, kterých bohužel však pořadatelstvem — jež spolupracovnictví Rady musejní odmítlo — nebylo správně užito. Tolik nutno veřejně konstatovatí, aby na Národopisném Museu nebyla odpovědnost za nepřesnosti a nesprávnosti, které se při otištění a zpracování československého materiálu v uvedené publikaci vyskytly.

Agenda kancelářská vykazuje za rok 1911 v dopisech došlých 1339 čísel a v odeslaných 3009.

Správu Národopisného Musea Českoslovanského řídila musejní r a d a a komise. Předsedou musejní rady byl dr. V. Tille, univ. profesor, místopředsedou dr. J. Polívka, univ. profesor, pokladníkem cis. rada A. Häusler, továrník a jednatelem dr. Karel Chotek, profesor; mimo to v musejní radě zasedali: dr. Josef Gruber, univ. profesor, inž. J. Herain, с. k. konservátor a městský archivář (zástupce města Prahy), dr. J. Jakubec, univ. profesor, M. Jiránek, akad. malíř, dr. A. Kraus, univ. profesor, MUDr. J. Matiegka, univ. profesor, dr. L. Niederle, univ. profesor, V. Roštlapil, architekt, J. Stibral, vládní rada a ředitel Uměl.-prům. školy (zástupce ministerstva kultu a vyučování). Náhrad-


Předchozí   Následující