na večer a den svatojanský (str. 49 sl.). Na konci dodána sbírka pranostík (str. 56 sl.); sledů gromovníka a pod. skládání zdá se není.

Druhý článek též o národním kalendáři a sice v Rovenském okr. Volyňské gub. od V a s, Domanyčkého (str. 62—89) nepodává daleko tak bohatého materiálu; podává nemalou řadu písní, sbírku t. zv. vesňanek, písní, jimiž vítán příchod jara (str. 68 sl.), písní zpívaných na svatojanský večer (str, 72 sl.), písní žňových (str. 75 sl.), legendární píseň o sv. Barboře (str. 81) a řadu koled (str. 83—88).

Ant. Onyščuk podal ještě několik příspěvků к hlubšímu poznání života Huculů (str. 90—158): o pohlavním životě, o tehotnosti, rození, výchově a životě dítek do šestého roku; při tom velkv počet kolébavek; rekrutství v povídkách lidových (str. 114 sl.), o právnických poměrech a soudnictví (str. 118 sl.), o žebrotě (str. 131 slu), o čarování zvláště při nemocech a při tom sdělen velký počet nej-různějších zaříkadel (str. 133 sl.), chiromantie (str, 141) a j. Týž podal ještě článek „Zbytky prvotní kultury u Huculů" (str. 159—177): místo nože neb sekery použito někdy ostrého kamene, rohu neb kostí; o šití šatů, obuvi, o primitivních zbraních (str 161), o dělání ohně třením dřev (str. 162), o rybářství a lovectví (str. 167), osvětlení, o houpačkách dětských (str. 171), o rováši (str. 174) a číselných znacích (str. 177). Autor těchto cenných příspěvků jest vesnickým učitelem a redaktor tohoto svazku Vol. Hnatjuk v předmluvě správně poznamenal, že jsou tyto příspěvky nej lepším důkazem, jak též v skromném postavení učitele vesnického možno konati platné služby vědě, je-li jen láska a chuť к práci.

Vol. Hnatjuk přispěl článkem „Koupání a pálení čarodějnic v Haliči" (str 178—201); sestavil tu výpisky z různých čarodejníckych procesů od r, 1710—1770, u Huculů pálení čarodějnic dálo se ještě r. 1827; čarodějnice jako domnělé původkyně zvláště such házeny do vody v Haliči ještě r. 1872, v jižním Rusku v Chersoń, gub. ještě r. 1885. Zároveň pak zaznamenány hlasy církevních hodnostářů z 13. stol, a ze sklonku 18. stol. proti tomuto hroznému poblouznění lidské myslí.

Společnost Národopisného Musea Československého vydala právě svým nákladem po třetí nově upraveného „Průvodce sbírkami". S národopisnou mapou, 8 tabulemi černými a 6 barevnými. Str. 95. Upravil jej к tisku tajemník Aug. Žalud. Obsahuje: Úvod, o rozloze českoslovanského národa a j. Zvykosloví. Obydlí lidu českoslovanského. (Stavby, zařízení, nábytek.) Lidový průmysl drobný. Lidová hudba, tanec, zpěv a literatura. Keramika. Kroje a výšivky. Zaměstnání lidu českoslovanského. (Zemědělství.) Jednotlivým oddílům dodány jsou seznamy odborné literatury. Knížku uzavírá Přehled sbírek musejních, ve kterém upozorněno na kusy typické a zvláště hodné pozoru.