str. 234
Frant.. Pražák ocenil ve svém článku o Vincenci Prasko vi (Č. M. M, XXXVII., 357—372) též lidovědnou práci tohoto pozoruhodného pracovníka slezsko-moravského. Promluvil zvlášť obšírně o vydaných jím „Podáních lidu", ukázal povšechně prameny, z kterých tato podání byla vzata, přísně posoudil toto dílko i vytknul, jak důkladné revise potřebuje. Neplatí ovšem jen o Praskovi, než všeobecně, že práci na česko-slezské lidovědě nelze ani srovnávatí s prací na německo-sleziké lidovědě.
@------------------
„Vzpomínky trhanovské", které ve Zvonu XIV. začal uveřejňóvati prof. Tho-mayer, přinášejí leckterý drobný příspěvek к hlubšímu poznání selského života v západních Čechách na Chodsku před padesáti lety, tak na př. o svítivu (str. 20.), o různých pracích selských, o některých zvycích lidových v předvečer sv. Lucie, o průvodu mikulášském a j.
@------------------
Ve feuilletonech loňského „Venkova" uveřejňoval spisovatel Karel Jonáš beletrii, jejíž ovzduším je náboženské blouznění lidu východních Čech, které zcela nepohaslo ještě ani v poslední čtvrtině minulého století. „Naháči" ovšem opírají se v líčení názorů a života východočeských Adamitů značnou měrou o známé prameny. Ale mimo to podávají tolik z autopsie autorovy, že jsou zajímaví i pro lido-pisce. z.
@----------------------------
Z lidového léčení za naších dnů: V Praze byl odsouzen kořínkář A. Hebda z Dobříšska pro fušérství. Dle zpráv časopiseckých rozpoznával nemoci dle slin, jež pacient musil vyplivnouti do skleničky s vodou. Zabýval se také tím, že určoval pohlaví dětí v životě matčině: Těhotná žena musila za tím účelem snísti mateřídoušku a při tom stále si opakovat! „bude to holčička (kluk)". z.
@----------------------------
Ze soudobých pověr. Jak dosud bují mezí lidem pověra, toho důkazem jest rozesílání modliteb. Do Sušice v těchto dnech zaslán byl korrespondeční lístek z Prahy s tímto říkáním: „Dole napsanou modlitbu obdržel jsem к opsání a dalšímu zaslání. Ten, kdo takový lístek obdrží, má po 9 dní každý den jeden exemplář dále rozesliati. Je to stará modlitba, o které v Jerusalemě se říká, kdo tak dále píše, zažije devátý den velikou radost. Kdo toho dále nepíše, nemá více žádné štěstí. Modlitba zní: Ó, mé srdce Ježíšovo, oplakávám Tvé rány, pomáhej mně v nouzi, obracej vše к dobrému ve Tvou věčnost. —?—" Lístek ovšem podepsán nebyl. K. Turek.
@-----------------
Ze soudobých pověr: V Levoči bylo odsouzeno 38 obyvatelů obce Revisko (ve Spiši), kteří vykopali a spálili mrtvolu zemřelého souseda, která dle jejich mínění přivozovala stálé deště a neúrodu. z.
@----------------------------
Průmyslové a živnostenské museum pro ostravsko-karvínský revír v Mor. Ostravě začalo vydávati své zprávy {„Nachrichten") v drobných měsíčních sešitech redakcí správce musejního prof. dra. Rud. Prieschinga. V nich mají se ve vědeckých článcích vysvětlovati předměty musejní, dějiny Mor. Ostravy a ostravsko-karvínského revíru. První sešitek v září t. r. vydaný (m. 4", str. 8) obsahuje mimo jiné musea se netýkající články, počátek dějin Mor. Ostravy podle rukopisu Fr. Kremera z r. 1867.
@---------------
Nákladem krakovské akademie věd vydal p. Edm, Kołodziejczyk obsáhlé dílo „Bibliografia słowianoznawstwa polskiego" (Krakov 1911.) Jest to práce záslužná, ač polská kritika vytkla řadu nedostatků. Tak na př. omezil se autor jen na práce psané polsky a práce polských slavistů psané cizími jazyky vynechal. Z posudků nejcennější jest kritika prof. Franceva „Biblogr. pol-skago slavjanověděnía" Pvc. филолог. Шзстншсь LXVII., 367—392. (vyšla též samostatně ve Varšavě 1912). Prof. Francev vytýká jako zásadní chybu, že autor nedovedl náležitě rozlišiti bezcenné maličkosti od věcí vskutku cenných — jež mnohdy chybí v jeho díle. Kritika prof. Franceva, podávající množství doplňků, jesť každému, kdo bibliografie užívá, nezbytná, Srv. ještě recensi prof. N. M. Petrovského: Жури. Мин. Нар. Проев. 1912 č. 7, str. 140—147. jh.
@--------------
|
|
