Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 235



V revui Русская Мысль (1912 kn. VIII, str. 161 n) ukazuje prof. Vsev. Miller, jak se byliny a historické písně mění v písně obřadní. Tak na př. stará bylina (Соколъ-корабль) líčící, jak bohatýři Ilja Muromec, Do-brynja, Polkan a Aljoša Popovic plaví se na korábu a zvítězí nad Turky, iest hojně rozšířena jako «колядка» zpívaná o vánocích při tak řeč. „chození s hvězdou", (na níž jsou prosté obrázky představující koráb atd.). Starý symbol církevní: loď r= církev Kristova, usnadnil asi přenesení mezi koljadky. Prof. Miller uvádí radu variantů a ukazuje, jak v četných textech nabývá koráb gigantických rozměru (jsou tam tři katedrály «церкви соборныя», někdy mimo to též „krčmy carské" atd.). Mezi koljadky přešla na př. také histor. píseň o caru Mích. Feodo-rovičoví, jenž vykoupil ze zajetí litevského svého otce Filareta Nikitiče. Prof. Miller ukazuje zase, proč tato píseň byla změněna v koljadku: popis Kremlu a nádherných paláců carských jest přenesen na chatrč hospodáře, u něhož koledují a jemuž takto chtějí zalichotiti.    jh.

@-------------------

Varšavský Rus. Filolog. Věstník (1912 Nr. 1. str. 96 n) přinesl stručnou studii L. K. Iljinského o ruských lidových písních, opěvujících válku r 1812. Autor potvrzuje mínění Bezsonovovo o malé umělecké hodnotě těchto písní a vykládá je rázem Napoleonovy výpravy. Události šly příliš rychle za sebou. Tažení Litvou, Ruskem, boj u Smoleńska, u Borodina, zničení Moskvy a rozklad francouzské armády — tyto pro fantasii ruského lidu úžasné příběhy odehrály se v šesti měsících (od června do prosince). Proto se také v paměti lidu neudržely jasné vzpomínky na jednotlivé fáse výpravy, na bitvy atd., zbyly ien reminiscence na tažení krále francouzského proti „Bílému caru", na požár Moskvy a útěk nepřátel. Písně opěvují jen typické situace lidové poesie: matka želí syna-vojína, dívka teskní po milenci atd. I postava Napoleonova rýsuje se v písních jen nejasně, v barvách vybledlých. Určitěji, konkrétněji jest líčen „genera-luška Kutuzov", avšak nejjasněji, nejosobitěji zachycena postava generála Platová. Písně o něm nepodávají pouhých přepracování starých motivů, nejsou to epické loci communes, najdeme i zajímavé rysy originální, ba „kozák Platov" přešel i do poesie lyrické. Autor nevyčerpal sice materiálu, ale jeho úsudek jest v podstatě správný.    jh.

@----------------------

Etnografická sekce cis. rus. zeměpisné společnosti velmi energicky se ujala vydání ruských pohádek, jichž ohromný počet jest ještě v jejím archive, a zároveň pečuje o nové jich sbírání. Pod redakcí A. A. Šachmatova a Ťh. V. Volkova vydána bude velkolepá přes 1000 čísel čítající sbírka m a 1 o r u s k ý c h pohádek od J. Radčenko, z níž vydány byly jen dva nevelké svazečky. Různé sbírky v e 1-koruských pohádek z téhož archivu připravuje k vydaní A. M. Smirnov. D. K, Zelenin má připravití k vydaní svou sbírku vjatských pohádek. Tři pak pánové vyslání do Tambovské, Pskovské a Vologodské gub., aby sbírali nový materiál.

@-----------------

Velkolepé historické události balkánské povznesly též básnického ducha srbského. Mimo řadu vysoce poetických děl vyvolaly veliký počet národních písní aneb písní složených v duchu a formě národních písní. Celá tato posice zasluhuje zvláštní studii. Jako jednu z nejlepších sbírek uvádí Srpski kňiž, Glasnik (XXXI., 400) „Nove junácke pjesne" od Nikca od Revina (1. sv„ Bělehrad, 1913, 8°, 118 str.). Obsahuje 14 písní, ve kterých šťastně jest imitována národní poesie.

@-------------------

„Verein für bayer. Volkskunde und Mundartforschung" zastavil rokem 1912 vydávání svých „Mitteilungen" a rozešel se. Dosud — sleduje hlavně činnost sběratelskou — opíral se o široké poměrně vrstvy, které se snažil udržeti nízkým členským příspěvkem a populárním, návodným rázem svého časopisu. Nyní, po 18 letech úsilné práce má materiálu aspoň v dosažitelné úplnosti dosti nasbíráno (do konce r. 1913 roztříděna a katalogisována ho byla asi polovička, kol 13.000 čísel lidových tradicí). Jde proto o vědecké zpracování sebraného materiálu a tu se stal široký podklad spolku spíše překážkou než prospěchem, zatěžuje spolkovou činnost pracemi administrativními: Proto mění se spolek ve vědeckou společnost „Vereinigung für wissenschaftliche bayrische Volkskunde", jenž bude vydávati ročenku „Blätter zur bayerischen Volkskunde". Členství v nové společnosti nebude podmíněno členským příspěvkem, nýbrž vědeckou kvalifikací.    z.

@---------------------


Předchozí   Následující