Zprávy o museích a společnostech národopisných.

(Národopisné museum Československé). Fotografický archiv Národopisného musea byl rozmnožen o kolekci vyobrazení domu Klatovského, pro něž negativy zapůjčilo městské museum v Klatovech a o řadu kopií domu Bělského, pro něž matrice zapůjčil p. Fr. Zuman, fin. sekretář v Brandýse nad Labem. Mimo to z dřívějška má museum soustavnou kolekci domu Turnovského, východočeského (z Litomyšlska a Poličská) a domu vysočiny českomoravské (z Pelhřimovska). Nově se instaluje v museu síň XVIII.: dřevěné kostelíky a zvoníce. z.

@--------------------

Tiskem byla vydána „Zpráva o zemském museu království Českého" za r. 1912. Dle ní byla rozmnožena knihovna o 3815 knih (z nichž koupeny 673), rukopisy o 75, korespondence o 43 čísla, sbírka reprodukcí o 1818, hudebnin o 20, atlasů a map o 82 čísla; archiv o 419 kusů, sbírka numismatická o 669, prae-historicko-archaeologická o 318 (při tom podniknuty na 6 místech vykopávky). Do oddělení historicko-archaeologického a národopisného přibylo 241 nové čís. (z toho národopisných 39), do sbírky zoologické 56 o 14.386 exemplářích, do botanické 34 ínv. čísla o 2283 přírodninách a do sbírky geologicko-paleontologícké 1106 kusů. Sbírky musejní navštívilo 176.252 osob; z musejní knihovny bylo půjčeno 57.596 knih, rukopisů, reprodukcí a hudebnin. Při museu trval sbor přírodovědecký, který konal 5 schůzí, a archeologický, jenž měl 7 schůzí, komise pro přírodovědecký výzkum Čech, jež vydala 3 spisy a Matice Česká, která svým nákladem vydala osmdesátý šestý ročník časopisu musea království Českého. Příjmů mělo museum 161.737 К 53 h, vydání 173.056 К 45 h, takže mělo schodek 11.318 К 92 h. Z vydání vyžadovaly náklady správní (platy osobní a pod.) 121.601 К 32 h; na udržování sbírek 46.028 К 87 h; na jiné podniky vědecké 5426 К 26 h. Úředníky mělo museum 3 správní, 6 knihovních a 14 při řízení a správě sbírek. z.

@--------------------

Uměleckoprůmyslové Museum Obchodní a živnostenské komory v Praze, poměrně dobře dotované, stěžuje si na finanční újmu, která je nutila omezit nákup, na nějž z běžných příjmů věnovalo 3457.56 Kaz fondu Bohumila Bondyho 4244.67 K. Sbírky vzrostly za toho stavu v r. 1912 jen o 326 čísel (na 12.784). Navštívilo je 19.226 osob. Knihovna musejní čítá 6880 děl (přírost 360) a 34.212 listů předloh. V čítárně vykládáno bylo 125 časopisu a navštívily ji 12.123 osoby. Přednášek uspořádalo museum 19 a 6 výstav (v tom výstava sbírky moravskoslovenských výšivek slč. Madlenky Wanklovy). Mimo to vypsána řada cen na vhodný, uměleckoprůmyslový vánoční dárek. Ač finance musejní nebyly utěšeny (rovněž následkem ztráty zemských subvencí) bylo přece možno — po daru Sl. Fuchse (200.000) — zakoupíti volné dosud stavební místo, sousedící s museem, aby byl zabezpečen pro budoucnost i místní rozvoj ústavu. Uměleckoprůmyslové museum mělo příjmů 62,583.57 K, vydání 78.558.45 K. Schodek byl hrazen z reservního fondu. Ve vydání 57.445 К 45 h činily náklady osobní a správní, ostatek náklady věcné. Mimo to však bylo vydáno z fondu na udržování budovy 3358.86 K, z fondu reservního na nákup knihovní 3243.28 K a svrchu uvedená suma z fondu Bondyho. z.

@--------------------

Národopisné a průmyslové museum v Klatovech uspořádalo v červenci a v srpnu 1913 výstavku lidového domu klatovského. Výstavka pečlivě a přehledně ' vypravená zobrazovala lidové stávky musejního okrsku modely, fotografiemi, obrazy Prouskovýmí, Rozumovými a Čejkovými, některými originálními drobnými součástmi (malované číslo domovní, dřevěné zámky), které asi měly hlavně výstavku oživiti i pro neodborné návštěvníky. Modelů, bohužel nestejného měřítka, bylo jedenáct (z Klatov, Chlistova, Bolešin, Poleně, Dolan a Kokšína). Předností jejich je nejen, že zpestřují exposici a jsou zobrazením co nejnázor-nějším, nýbrž i že ukazují vždy půdorys a aspoň naznačují rozdělení domu. To z pouhé fotografie poznati, není-li doprovázena plánkem, je mnohem těžší. Ale proto nelze upříti fotografické části výstavky cenu, která je tím větší, že některé obce jsou pro musejní archiv téměř úplně profotografovány. Malbami předvedeny byly hlavně a opravdu hojně sruby, pro Klatovsko jistě charakteristické. Jak na výstavce se jevil ráz domu lidového na Klatovsku, převládal tam typ trojdílný (francký, hornoněmecký), někde i více členěný (za síň byla připojována ještě další komora a z druhé strany předsíně býval ještě výměnek). Dřevěné stavby vyskytují se dosud četně poměrně ve Chlistově, Peťrovičkách, Kněžicích, Bezpravovících, Řako-