Program soupisu národopisného.

*)

Mezi nejcennější práce v naší národopisné literatuře let devadesátých možno počítati přednášku dr. Em. Kováře „Národopis a úkoly Národopisné Společnosti Českoslovanské," otištěnou v prvém svazku Národopisného Sborníku 1897. Této obsažné studií, jež líčí způsob celkového zpracování národopisu českoslovanského, ani dnes není možno vytknoutí po stránce obsahové podstatných vad; snad postup uspořádání bylo by lze uspořádati jinak. Avšak auktor tu kreslí plán díla velikého, jež mělo býti zakončením a vyvrcholením studia národopisného a jež mohlo býti vypracováno jen na širokém a pevném podkladě velké literatury přípravné. Krásný plán Kovářův se ovšem neuskutečnil, ač tehdejší doba byla jemu poměrně velmi příznivá; vždyť bylo to nedlouho po Národopisné výstavě! — Dnes, skoro po dvaceti letech, kdy již velmi mnoho se změnil, zvláště poslední dobou, život našeho lidu, mám za to, že je nejvyšší čas, kdy možno ješté pomýšleti na uskutečnění úkolu, jejž vytkl Kovář nejen Národopisné Společnosti, ale veškerému vážnému studiu národopisnému vůbec.

První podmínkou, aby bylo možno pomýšleti na zpracování národopisu československého tak, jak navrhoval, a jak i nyní po stránce vědecké může zůstati plně v platnosti, jest, aby shromážděn byl v e-škeren národopisný materiál, systematicky, dle přesně stanoveného plánu, kraj od kraje. Jako není posud u nás musea, jež by po stránce národopisné podávalo úplný přehled svého kraje, podobně je tomu i v literatuře. Je sice mnoho prací větších i malých, ale jsou to zlomky, mezi nimiž je dosti cenného, ale take velmi mnoho pro skutečný národopis naprosto bezcenného; jednotný obraz z těchto zlomků sestaviti je nemožno. Této roztříštěnosti a těmto nedostatkům by se právě odpomohlo vydáváním národopisného soupisu lidu českoslovanského, kterýžto podnik beze sporu nabyl by pro literaturu etnografickou téhož, ne-li většího významu, jako soupis památek historických a uměleckých v literatuře našich dějin umění. Podobný soupis jednak by vyčerpával všechno to, co již v literatuře bylo napsáno, zpracoval by materiál museí krajinských i centrálních pražských, ale hlavní jeho těžiště by bylo v pokud možno úplném a detailním sebrání látky nové, ovšem za součinnosti místních činitelů.

Hlavní části a skupiny, na něž by se veškeren národopisný materiál třídil, byly by tyto: