nutno uvésti nejenom, zda je stavení dřevěné, kamenné nebo cihlové, ale třeba všimnouti si všech podrobností, zvláště má-me-li popisovati starý objekt. U staveb dřevěných je nezbytné vyšetřiti, z čeho a jak upravena a jak vysoká je podezdívka, z jakého dřeva jsou trámy, jak dlouhé a široké; jak vysoké jsou zdi. Velmi důležitý je způsob a tvar roubení v úhlech. Dobře třeba si všimnouti, není-li nikde dřevěná zeď nahrazena novým materiałem (kamenem), není-H stěna frontová později nastavovaná do šířky, což ovšem je patrné i v půdorysu. Také nutno přihlédnouti, jak upravena je stěna v okolí pece. Dále popíšeme, čím vyplněny jsou mezery mezí jednotlivými trámy. Často je celé stavení chozeno („v kožichu"), tak že činí dojem stavení zděného; také к vnitřní úpravě stěn nutno přihlížetí. Podobným způsobem podrobně třeba popisovati domy kamenné a cihlové; u těchto rozeznávati pálené cihly a sušené „vepřovice" a připomenout! výrobu jích, zda po domácku nebo řemeslníčku (někde cikání). Zvláštního druhu jsou tak zv. stěny „nabíjené" t, j. z upěchované hlíny smíšené se slámou. Jiným předmětem popisování budou vnější ozdoby, ať jsou to malby, reliéfní ornamenty, kapličky, štítky a pod. a celkové udržování a upravování domácími lidmi (jak často); к tomu přípojití, jak si přizpůsobují v různých, hlavně hornatých, krajinách domy na zimu obkládáním chrastím, stelivem, listím ano i Minou.

Dalším odstavcem bude popis střechy. Krov a všechny jeho části, sklon a jak mnoho přesahuje střecha hlavní stěny a v jaké formě a jak mnoho vystupuje ve štítu dopředu. Jinou částí bude způsob krytí, způsob práce šindelářské a doškářské, tvary a rozměry vikýřů, sklopců, komínů a j. Dále štít, tvar a velikost, výzdoba malovaná, řezaná, kapličky a okénka, desky s nápisy, kukly, s makovicí, korouhvičky a pod. Zde všude možno zaznamenali nejen mnoho názvů předmětů, ale i práce různých venkovských řemeslníků a jejích nástrojů a pomůcek. Jen bycb ještě upozornil, že třeba pro zvykosloví pátrali, zdaž nebyly při přestavbě nalezeny různé věcí (i zazděná zvířata) a v kterých místech. Mnohé z těchto otázek budou se ovšem opakovati při popisování jiných budov.

V dalším bylo by na místě připojíti odstavec o úpravě vstupu do obytných místností; je to popis „zápraže", „záprsně", „chodníku" a j., jeho výška, počet schodů, z jakého je materiálu, není-lí hrazená, nepřechází-lí před dveřmi v otevřenou síňku; používá-li se též pro ukládání různých předmětů a pod.

Přistupujeme nyní к popisu vnitřního domu, rozvržení a úpravě místností a předmětů, v nich se nalézajících. Nejprve třeba vzíti v úvahu, co je vlastní budova a rozlíšiti ji od pozdních a druhotných přístavků a vedlejších místností. U hlavní budovy stanovíme pak tvar a rozměry, rozvržení na jednotlivé hlavní části (síň, světnice, komora) a jich vzájemné poměry. Nato třeba poznamenali, zda podlaha ve všech těchto místnostech je v jedné rovině (aspoň přibližně,), čí zda niveau jich je různé a čím to vysvětlíme; podobně, zda nade všemi je strop opět v jedné výší, nebo nad kterými není, neb níže. Po té popíšeme každou místnost zvlášť.

Poznamenáme nejprve její charakter, význam, jaký má tato místnost v životě rodinném a hospodářském, to jest, zda se tu soustřeďuje