Typ osady. Tu třeba stanovití, zda je osada tvaru ulice, či je kruhovitá, zda jsou stavení od sebe vzdálená či těsně a proč (skalnatá půda, močály, nebezpečí povodně). Je tento typ nutně diktován ter-rainem (údolím) nebo není závislý na okolí. Jaký byl asi starý tvar osady, jak osada rostla,*) v jaký typ seskupují se staré velké grunty, vzhledem k terrainu, potoku, studní, nebo význačné budově (kostelu, význačnému statku). Často dnešní typ ulice se vyvinul1 z jiného staršího typu rozmnožením a přistěhováním obyvatelstva. Velmi důležité je po-všimnouti si cest. Stará cesta, jež často udávala nejen směr plánu osady, položení statku, ale byla hlavní směrnicí celého života dědiny, jež navazovala obchod, svazky příbuzenské, tím podmiňovala podobnost jazykovou, krojovou, zvykovou. Naproti tomu dnešní hlavní silnice, jež z technických nebo jiných důvodů bud někdy jen dotýká se osady nebo ji vůbec míjí, to nám naznačuje další vývoj dědiny, jehož směr namířen je ovšem к ní. Zajímavé jsou tradice, jež jako důvod nové cesty v lidu žijí. — Podobného velkého významu je připomenouti, kam chodil lid na robotu, příslušnost к panství.

Stavení. Nejprve třeba stanovití celkové rysy hlavních gruntů a jiných stavení. Nejčastější typy, jež se vyškytají, jsou grunty úplně uzavřené a to buď tak, že všechny budovy hlavní — obytné stavení, kolna, chlévy, sýpka a stodoly tvoří jednotný celek, nebo v pevném spojení jsou všechny tyto části až na jednu, obyčejně stodolu. Kromě toho třeba míti na zření, jakou část při takových uzavřených gruntech má, po případě měl *plot (a jaký); často jeho stavení se pojí к druhému tak, že není plotu, a vrata procházejí kolnou. V jiných krajinách jsou grunty jen neuzavřené, buď s jediné strany, obyčejně к zahradě a v pozadí volně stává stodola (i tu třeba všimnoutí si plotu), a nebo — zvláště v hornatých krajinách — celá usedlost bývá roztroušena a bez plotů. Jinak nutno při-hlížeti, jak jsou postavena stavení vzhledem к okolnímu terrainu, zda nad neb pod, které části a proč. Dál třeba povšímnouti si, kterak rozloženy jsou jednotlivé částí, na prvém místě ovšem obytné stavení, jednak vzhledem к hlavní ose dědiny, jednak к cestě, jež vede k domú. Dále poznamenatí, kolik východů má statek, kam směřují a jak se jich užívá. Velmi důležité je aspoň u typických statků stanovití rozměry celého stavení a jednotlivých částí v poměru к ploše půdy celkem i dle dělení na ornou a pod. Zde jakož i v mnoha jiných uvedených otázkách bud nutno použiti katastrálních map starých i nových (není třeba připomínati, že při stanovení starého typu pokud možno třeba brati zření к starému majetku, pokud nebylo mnoho odprodáno). Velmi zajímavé je sledovati stará obydlí chudšího lidu, kde stála, jak se vyvinula, vzhledem k typu velkých gruntů, jaké mají rozměry. Znám na českomoravské vysočině chaloupky s uzavřenými dvorky velikosti 20 m2, jež jsou miniaturními velikými statky. Také novému způsobu stavby třeba věnovati pozornost, pokud toho ovšem některá z uvedených otázek vyžaduje. Tolik o půdorysu.

Pokud jde o vnějšek staveb, spadá sem otázka materiálu pro tu kterou část a způsob práce. Tu