str. 30
dílu budou předmětem menší objekty, sklepy (podzemní), pece mimo stavení, studny, sušíriny, „mléčníce", „haltýře", včelíny a pod.
К dokončení obrazu statku zbývá jen ještě všimnouti si celkem dvoru, jeho úpravy a pak nejbližšího okolí t. j, zahrady, květinové zahrádky, po případě louky a poznamenati, jakých plotů se používá k ohrazení jednotlivých částí, z jakého materiálu, jak a kým jsou hotoveny. Také nelze opomenouti, jaké stromy jsou v oblibě a proč (lípy, topoly), při jakých příležitostech lid je u domů sází a jak se k nim chová. Tolik o domu našeho lidu. Na konec třeba ještě poznamenati, zda některé selské stavení ve vsí nepožívá zvláštní úcty různými tradicemi a pověstmi.
Pak přistupujeme k vylíčení budov veřejných, jako staré školy, mlýna, valchy, pily, starých zájezdních hospod, krčem, pastoušky, pastýrny, pazderny, rasovny a j. Při tom ovšem uvedeme podrobně jen individuelní rysy; tp, co je společné s ostatními budovami domácími, bude jen zcela stručně poznamenáno. Ostatní, jako práce ve mlýně, tradice o škole a pod. možno ponechati do oddělení pozdějších.
Zvláštní kapitola bude o kostele, hřbitově, zvonicích, kaplích a kapličkách, Božích mukách, křížích a pod. Tento materiál je ovšem předmětem soupisu uměleckého. Zde bude zpracován po stránce architektonické jen stručně a to hlavně, pokud jde o projev lidového umění, nebo o vliv na ně; za to nás budou zajímati jiné detaily. Tak na př. tvar a hloubka hrobů, jich udržování, jakými ozdobami, zakupování míst pro celé rodiny. Úcta lidu ke hřbitovu.
Na konci celé této části uvedeme všechna význačná místa v nej-širším okolí, buď nějak vyznačená bludnými kameny, památnými stromy, neb jen tradicí, pověstmi a jmény.
2. Obyvatelstvo. Jeho fysický charakter. Jazyk. šat. Život v rodině a obcí. Popis zvyků pří narození, svatbách, pohřbech.
Sbírati data k fysickému charakteru lidu jest nejnesnadnější část celého soupisu proto, že snahou by mělo býti provéstí anthropologická měřeni na počtu osob pokud možno největším, bez výběru a v prvé řadě dospělých. Avšak měření, i když se omezím na nej nutnější části, není pro studovanou osobu právě příjemné, nehledě na ostych nebo bázeň a proto sotva podaří se popisovateli získatí všude hojně osob, aby i po této stránce plně dostál svému úkolu. Nicméně ponechávám také tuto část o celkovém soupisu. Jednak možno tu soustřediti zprávy a pozorování místních činitelů, zvláště lékařů a učitelů; mimo to za příznivých okolností snad přece bylo by možno připoj i ti řadu anthro-pologíckých měření jednak u jednotlivců po dědinách, jednak v místních nemocnících u takových nemocných ovšem, jichž choroba by ne-zbarvovala statistiku jednostranně (bylo by možno měřiti nemocné zlomeninami); dosti dat snad by mohli získatí místní lékaři. Cenným, avšak pro náš účel ne zcela objektivním materiálem bylo by měření Sokolstva. Mimo to však lze upozorniti na školní mládež, jež by mohla býti velmi vítaným předmětem studia. Přenášet! závěry, o školní mládeži získané, na obyvatelstvo celkem, bylo by ovšem naprosto nesprávné, ale velmi mnoho bylo by tu bezpečných fakt, jsoucích ve spojitosti s poměry sociálními; (vliv domácí práce dětí, síťkování, perleťářství, na jich fysický rozvoj, alkoholismus a pod.). Vedle toho
|