str. 48
Drobné zprávy národopisné.
Русскш Филологпчесюй Bí>cthhkt> vydávaný pod redakcí prof. E. Th. Karského vydal „Ukazatele" k sv. 1.—70., vytištěným za léta 1879—1913 (Varšava 1913, str. 143). Tento časopis pěstoval mimo jazykozpyt slovanský a ruský i literární historii, ovšem hlavně ruskou, nemalou měrou také studium lidových tradic a vytiskl řadu důležitých a obsáhlých prací od Potebnje, Chalanského, Sozonoviče a j. V literární rubrice sledoval bedlivě v důkladných kritických rozborech i drobnějších poznámkách všecku práci slavistickou a ovšem také lídovědu. Důkladný, přehledně sestavený „Ukazatel" bude zajístě jednomyslně ve všech vědeckých kruzích vřele uvítán a všichni odborníci budou zaň velice vděčni horlivému a obětavému redaktoru „Rus. filolog, vestníka", prof. Karskému. jpa.
@------------------
Dm. K. Zelenin vydal „Bibliografického ukazatele ruské lidovědné literatury o vnějším životě národů říše Ruské 1700—1910" (Obydlí, oděv, hudba, umění, hospodářský životjnákladem cis. ruské zeměpisné společnosti. (Записки по отд. Этнографпт sv. XL. seš. 1.) str. XXXIX +733. Vrátíme se ještě k důležité té publikaci obšírnějším referátem.
@-----------------
J. Ivanov, docent university v Sofii vydal „Carte ethnografique de la Macédoine du sud representant la répartition ethnique á la veille de la guerre des Bal с ans 1912" na 4 velkých listech v měřítku 1:200.000 a k ní přiložil „Notes explicatíves sur la carte ethr.ogra-phique de la Macédoine v Sofii 1913 str. 8. Podle mínění recensenta této jjráce, prof. Jacímirského v „Rus. filologickém Věstníku" (sv. 70. str. 470.) jest to první pokus o „seriosní" etnografickou mapu jižní Macedonie.
@-----------------
Na universitě v Lundu zavedena byla lidověda jako zvláštní zkušební předmět; požadavky kladené líčí zvláštní rozvrh Förslag tili Studie-plan i Folksminnesferskning (Lund 1913). Akademické hodnosti jsou tam dvě: filosofie kandidát a f. licentiat. První má se vykázati znalostí význačnějších lído-vědných sbírek a popisu lidového života soudobého Švédska a sousedních zemí, znalostí staroseverské a severské literatury výpravné, a též vědomostmi o světovém názoru a duševním životě primitivních národů jakož i života a druhů poesie lidové. Velmi dobré známky pak dostane kandidát, dosvědčí-lí ještě znalostí důležitějších sbírek zahraničních, podrobnou znalost srovnávací metody badatelské vlastní činností sběratelskou. Licentiat má míti vědomosti prohloubenější, rozšířené přes jiná ještě území jazyková a musí se vykázati vlastní samostatnou prací,
@-------------
Zprávy o museích a společnostech národopisných.
Společnost Národopisného Musea Č e s k o s 1 o v a n s k é h o konala svoji valnou hromadu dne 29. března 1914. Na valné hromadě byly jednomyslně schváleny zprávy funkcionářů a vykonány volby, pří nichž vysláni do musejní rady členy zakládajícími: unív. prof. dr. L. Niederle a.arch. V. Roštlapíl, členy činnými univ. prof. dr. A. Kraus a unív. prof. dr. V. Tille. Náhradníky byli zvoleni R. Beran, tajemník, Jos. Kazimour, prof., a K. Štapfer, akad. malíř, revi-sory účtů Ferd. Schlaeger, vrch. úř. a Ferd. Tallowítz, soukromník. V novém presidiu musejní lady zasedají: dr. A. Kraus jako předseda, arch. V. Roštlapíl, místopředseda, c. r. tov. A. Haeusler, pokladník a dr. K' Chotek, jednatel. — V letních měsících hodlá uspořádati družstvo na podporu lidového průmyslu „Zádruha" v Národopisném Museu výstavku své výšivkové sbírky; která — vyňata z běžného prodeje — slouží jednak jako zásobník vzorů pracovnicím samé „Zádruhy", jednak, obsahujíc kusy opravdu vzácné, je k disposici pro doplňování sbírek českých museí.
@----------------
Ústřední památková komise povolila podporu 400 K na zachování tří dřevěných chalup valašských. Je to, tušíme, prvá subvence na záchranu lidových staveb profánních, sloužících účelům soukromým. z.
@----------------
|
