|
@S@
nami, syringy a kitharami.81) Androfazi a Melanchlaini na severovýchodu Skythie pískali na kosti orlí a supí.82)
Varhany.
Velmi brzy seznámili se Slované i se soupravou různě dlouhých a různě znějících píšťal, z nichž se zvuk vyluzoval pomocí proudu vzduchu, vháněného bud cylindrickými pumpami, nebo později koženými měchy. Vynalezl je ve III. stol. po Kr. alexandrijský ma-thematik Ktesíbias a popsal první Herou a Vitruvius.83) Varhany musily míti silný zvuk, aby se jich mohlo užívati v cirku к provázení zápasů, nebo při slavnostech dvorských a pak je ovšem obsluhovali zvláštní otroci. Z Konstantina Porfyrogenneta se dovídáme, že na dvoře byzantském užíváno bylo otroků slovanských,84) což ovšem není nijak ve spojení s hudbymilovností a hudebním nadáním Slovanů, nýbrž jenom dosvědčuje rozšíření Slovanů mezi nižšími třídami středověké Byzance. Že však i jinak byla hra na varhany Slovanům v IX.—X. stol. známa, vidíme ze života sv. Nauma (z poč. X. stol.), jehož autor vzpomíná libozvučných varhan;85) v XI. stol, připomíná Žití Feodosíovo už hry na varhany před knížetem Svjato. slavem v Kijevě.86) Řecké opyavov, opyava přešlo v stsl.opraHb, оръ-ганъ, арганъ, варганъ, варганы.87) Také stě, varhany lze do-ložiti už z nej starších překladů písma a žaltářů.88)
Brzy však název varhan přecházel i na nástroje jiného druhu. Neboť čteme častěji v ruských památkách, od XIII, stol. počínajíc, frasi ,,bítí v stříbrné varhany", „silně biti ve varhany",89) což nelze vyložiti silným tlučením do těžko jdoucí tastatury, neboť tu běží o nástroj, jehož vojsko užívalo na pochodu, tedy patrně o kovový nástroj bicí (srv. i epitheton „stříbrné"). Jinde položeny varhany za nástroj strunný.90)
Nástroje bicí.
Nej starší texty jmenují u Slovanů jen jediný bicí nástroj s domácím jménem, totiž buben fcsl.. a str. бубънъ, бубонъ, бубенъ
81) Srv. výše str. 52.
82) Jul. Rolydeukes Onom. IV. 76. (L a t y š e v Scyth. I. 590).
83) Srv. Baumeister, Denkmäler 563—568. (Vitruvius X. 13) a E k h e 1 Doctr. nummorum VIII. 303. (Vindob. 1798) o varhanech na neronských mincích.
84) Konst. Porf, de cerem. I. 72. (ed. Bonn 363): Σκλάβους τούς τά όργανα φυσωντας μή έαν ίστασθαι έκεισε, άλλ’ α’νάγειν αυ‘τύς ει’ς τά σκάλια (Úředníci se napomínají, aby nedovolili Slovanům do varhan dmychajícfm zůstávati tam stati, když divadlo se dává, nýbrž, aby je odvedli na schody).
85) Ed. Lavroy 12: благодухновениыхъ органъ. Totéž v Minejích r. 1097, 78 (Srezněvski j II. 705).
86) Srv. výše str. 51.
87) V a s m e r, Грекосл. эт. II. 221, III. 136.
88) Srv. doklady u Jirečka. Pam. X. 430. O nových kostelních varhanách (u sv. Víta) máme u nás zmínku z r. 1255 a v křížovnickém breviári ze XIV. stol. je obraz varhan o 9 píšťalách (Fontes II. 293, Nejedlý, Děj. 91.).
89) V Slově Daniela Zatočnika 2, 4: «начнемъ бптп сребреныя арганы», v Mam. pov. 26: «громко въ варганы бшотъ», v Nikon. let. k r. 1453: «начата въ сурны пгратп и в варганы и в накры бптп» (Srezněvskij Мат. L 227, II. 705).
90) Var h an с e za lat. lyra viz v stě. překladu proroka Isaiáše a v Ráji duše Alberta Velikého ze XIV. stol. (Gebauer, Stě. sl. I. 520). Naopak zase lat. organa překládána slovem husle (tamže).
|
