str. 68
kattes označil hudební nástroje balkánskych Slovanů také výrazem κιθάρα112). Byly to zjevně stsl. гусли.
Z těchto všech důvodů soudím, že prvotní gusle měly tu podobu, kterou vidíme předvedenou vedle prvních smyčcových nástrojů ještě na uvedených obrazech XIII.—XIV. stol. jako nástroj hlavní, totiž, že sestávaly z podlouhlé desky, nebo zcela ploché skřínky, podoby hranatě cválovíté nebo listovité,113) přes niž byly nataženy struny
Obr. 9., 10., 11, Hrající dívky z bible Velislavovy,
v počtu nejméně tří114) a která při hře stojmo držena byla levou rukou dolů, při sedění ležela na kolenou. Podobaly se tedy nejvíce nástroji, který se dosud udržel u Litevců pod jménem kaňkles a u Finnů ruských (Korelů) pod jménem kantele, kanne 1 (obr. 12.), které je i etymologicky totéž, jako sl. гусли.115) Ostatně ještě r, 1795 vyobrazil Guthrie podobnou formu (obr. 13.) guslí ruských.116) Za nej-lepší dřevo к hotovení houslí pokládalo se ode dávna dřevo javorové.
112) Srv. výše str, 52.
113) Wallaschek se mýlí (tak i Dlabacz 98), spojuje jméno s podobou husí (Sitzungsber. Aritítr. Ges. Wien 1898, 4).
114) Číslo 3 je typické v ruských bylinách (F amin cyn 1. с. 20 sl.). Struny byly aspoň na počátku doby historické i kovové, nebof se připomíná časně epi-theton златы гусли (K u h a é Rad XXXVIII. 59 a Famincyn L с. 26). Jinak byly původně žíněné, nač ukazuje i význam slova struna sám, Srv. Štrekel j Archiv sl. Phil. XXVIII. 495.
115) O těchto nástrojích srv. Famincyn Гусли 39 sl. Maslo v Onuc 6, 10 (zde i finnsko-litevská literatura k tomu).
116) Famincyn 1, c. 36.
|
