ské, zbojnické a j. Veliké pozornosti zasluhuje též hudba význačná svým melodickým bohatstvím,

Podhali jest dosud poměrně málo probádáno, ale tato práce neměla by se odkládali na léta, neboť nikde nepostupuje vývoj tak rychle, jako právě na Podhali.

Stať „Gwara Podhalańska" napsal prof. dr. K, Nitsch. Po stránce gramatické neliší se nářečí toto nijak ostře od ostatních. Nejen, že rfiení možno srovnávali je — pokud se týče odlišnosti — s kašub-štimou, ale nelze ani konstatovati významné rozdíly od nářečí přilehlých. Jest to jižní část nářečí malopolského, jež se stýká poněkud se Slezskem. Cizích vlivů, t. j. slováckých, maďarských a rumunských jest dosti. Půvab tohoto nářečí spočívá v bohatství tvarovém a výrazovém a v starobylostí jeho. Přesnou hranici Inářečí nelze po-dati. Nejsvérázněji se zachovalo bezprostředně pod Tatrami, čím dále od nich, tím více slábnou a mění se jeho podstatné rysy.

Stať p, J, Baranowského „Z przeszłości Podhala" vymyká se L rámce naší úvahy, Zaznamenatí třeba jen způsob, jímž vlastníci dobytka kontrolují množství sýra. Když ovce svéřelné bačovi a najatým juhásům ztráví již několik dní na (pastvinách, přicházejí gazdové a vykonávají dojení na zkoušku. Každý dojí své ovce do dřevěných nádob, které přes celé léto zůstanou na salaši. Množství mléka označí se vrubem na prkémku ponořeném, do nádoby. Spodní část prkénka, na níž jest označen počet ovcí se uřízne až po vrub. Tento kousek odnáší s sebou majitel ovcí, ostatek má bača. Ve druhé polovici léta každý hospodář znovu přichází na salaš a umlouvá se s bačou o množství sýra, jež má dostali.

Obyčejně odevzdává bača 6 nebo Skrát více sýra, než váží voda odpovídající množství mléka vydojeného toa zkoušku.

Sešit jest ozdoben četnými vyobrazeními, zejména četnými typy horalskými a ukázkami lidového stavitelství,

@--------------

Księżacy i księstwo Łowickie, Zeszyt monograficzny „Ziemi", Warszawa, 1913 4° Str, 225—276, S barevnou reprodukcí a vyobrazeními v textu,

Lid knížectví Lowického lišil se ode všech národopisných skupin království Polského jako osobitý celek uprostřed obyvatelů Mazow-ska. Tato odlišnost vytvářela se postupně téměř 750 let ne-li déle, totiž od oné doby, kdy kastelánství lowické dostalo se celé pod moc arcibiskupů polských. Poměrně záhy vyvinulo se hospodářství „fol-warkové" a působilo na postavení obyvatelstva. Z toho, oo o (něm vypravuje dr. Ignacy Baranowski ve stati „Z przeszłości Księżaków" vyjímáme několik význačných podrobností. Arcibiskupové vymáhali sice mnoho od svých poddaných, ale dbali také, aby s nimi bylo jednáno spravedlivě, Arcib, Łaski udělil sedlákům privilegium, jež pro ně mělo býti tím, čím šlechtě byla zásada Neminem captivabimus". Na základě onoho privilegia nemohli býti poddaní arcibiskupo-vi nijak trestáni, dokud nebyli „iure vioti" t, j, dokud jiejich vina nebyla prokázána soudně. Poddaní podléhali soudu patrúnonialnímu. Zasedali na něm „faktoří" a starostové arcibiskupští, spravující jednotlivé vesnice, civilní věci soudily soudy vojtovské, Z jejích rozsudků směli se sedláci odvolávali к soudům arcibiskupovým. Poněvadž pak arci-