str. 119
á propos des amies de l'Afrique. Mimo to studie archeologické, drobné úvahy a bibliografie.
@--------------------
V XI. svazku sborníku „Beiträge zur deutsch-böhmischen Volkskunde" vydal Dr. G. Jungbauer cennou bibliografii německé lidové písně v Čechách. V úvodě vylíčil stručně dějiny badání od poč. 19. stol. Jest pozoruhodno, že první tištěné německé písně z Čech jsou obsaženy ve známé sbírce Rittersbergově z r. 1825, kterou autor mylně považoval za „anonymní". Veliké zásluhy o sběratelskou práci získal si později J. Rank, jehož význam pro naši vesnickou povídku nedávno zajímavě osvětlil prof. J. Vlček. Autor registruje svědomitě všechny publikace přinášející písňový materiál, který byl pak vědecky zpracován v díle Á. Hruschky a W. Toischera „Deutsche Volkslieder in Böhmen" (1891). I po vydání tohoto díla bylo v práci sběratelské pokračováno a tak se v archivu „Společnosti pro podporování německé vědy, umění a literatury v Čechách" nahromadilo mnoho látky. Ovšem nelze naprosto říci, že materiál jest vyčerpán. V museích, knihovnách a soukromých sbírkách jest mnoho látky rukopisné, ale ani jazykové území německé není dosud vyčerpáno. Autor ukazuje, že na př. v hejtmanství Ašském, kde podle sčítání z r. 1900 připadají 3 Češi na 36.083 Němců, byla zapsána jediná píseň. Není možno, že by se v tomto kraji tak málo zpívalo, když ze sousedního Chebska jest hojně zápisů. Třeba to patrně přičísti na vrub chabého zájmu o činnost sběratelskou. Proto bude nutno rozšířiti soustavnou činnost sběratelskou i na tyto dosud málo prozkoumané oblasti — úkol připadající především Pracovnímu výboru pro německou lidovou píseň. Bibliografie obsahuje 2711 čísel. 1. oddíl obsahuje všeobecné práce a studie týkající se lidové písně. 2. odd. podává přehled motivů epických seřazených podle hesel známých ze sborníku ErkJBöhmova, pak následuje 3.) milostná lyrika, 4.) písně duchovní a výroční, 5.) stavovské a historické (vojenské), 6.) místní skladby písmácké (Bodenständige Dichtung), 7.) zlidovělé písně umělé, 8.) písně žertovné, pijácké a satirické, 9. odd. pak obsahuje čtyřveršové popěvky (Vierzeiler). V dodatku podán přehled dětských říkadel, za-říkání lékařských atd, (Tu není látka detailně rozepsána, nýbrž uvedeny jen sbírky a pojednání, v nichž materiál jest otištěn nebo zpracován.) Obšírné rejstříky zakončují toto pracné dílo, jež každému, kdo se zabývá studiem lidové poesie, jest důležitou pomůckou. jh.
@-----------------------------------
V květnovém čísle revue Русская Мысль referuje р. A. Damian o -sbírce V. J. Sumakova Сборникъ деревенскихъ частушекъ. Ярославль 1913. V ruské lidové písni naší doby možno pozorov.aii zijev, který známe dávno odjinud: Staré typy lidové 'poesie, zejména epika a stará obřadní píseň zanikají a místo nich šíří se kratičké lyrické improvísace, tak řečené „častušky". Vznikají denně, téměř každý okamžik a tím si vysvětlujeme jejich ohromný počet. Typ „častušky" jest ovšem starý, ale šířiti počal se teprve asi ,před dvaceti lety, kdežto dříve byl omezen jen na určité oblastí, na př, na kamenouhelnou pánev v oblasti Donecké. Ze spousty bezcenného braku možno vybrati sta písní vzácné hodnoty estetické, na nichž kritik chválí zejména hutnost výrazu a epigramatickou koncisnost formy. Všecky pak jsou svrchovaně důležité, neboť v nich zrcadlí se věrně a pravdivě mnoho bytových rysů ze života dnešního lidu. Kritik lituje, že vydavatel omezil se na pouhý otisk. jh.
@--------------
Jako doplněk ke své rozsáhlé sbírce nápěvů rnialoiruských dum podává Filaret Kolessa v CXVI. svazku Zápis. Ševčenkovy společnosti dodatky ve studii Bapiянти мельодш украïських нар. дум Yx характеристика i груповане k níž použil zejména nápěvů, přednesených od Hnata Hončarremka, vynikajícího kobzara Charkovské gubernie. Nápěvy dum vyznačují se volnou formou, jež se přizpůsobuje pronrělnlivému veršovému skladu. Verše dum nejsou totiž rozčleněny ve strofy, nýbrž v ijalkési veršové periody nestejného rozsahu — proto, také frase hudební jsou seskupeny ve volné celky. Rozborem nápěvů dospívá Kolessa k závěru, že dělení na periody (veršové i hudební) jest starobylý, typický rys dumy a že, co se nápěvů týče, kobzar melodií improvisuje, neboť ve všech recitacích svého repertoiru mění votoě, různým způsobem základní thema melodické, složené z několika charakteristických frasí. jh.
@----------------
Kniha dra E. Chalupného „Vltava" •— zejména část nadepsaná „Vory" — přináší leccos zajímavého i pro národopis. Autor zná z vlastní dlouholeté zkušenosti důkladně území, jímž na vorech projel a líčí živě jihočeský kraj podél Lužnice, Otavy a Vltavy, klopotný život vorařů, jejich zajímavou odbornou termi jh.
@-------------
|
|
