Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 118

Materiál, jejž zpracoval, jest ohromný a zejména neruští čtenáři budou autorovi vděčni, neboť vyčerpal zajímavou, ale zapadlou a mimo Rusko naprosto nepřístupnou literaturu; nespokojuje se všeobecnými úvahami, snaží se proniknoutí všude к spolehlivým základům pečlivou kritikou téměř nepřehledné látky. Někde ovšem spousta faktů zatížila příliš stavbu díla, také rozdělení způsobilo, že bylo nutno leccos opakovatí, ale to jsou výtky týkající se literární formy knihy, jež pro svůj bohatý obsah jest velmi cenným příspěvkem к dějinám ruského národopisu.    Jiří Horák.

Drobné zprávy národopisné.

Národopis byl na V. sjezdu českých lékařů a přírodozpytců zastoupen třemi přednáškami ve IV. sekci, vesměs srbskými. Řediíel bělehradského, musea dr. Siímo Tro janovič promluvil o několika způsobech, jimiž se Srbové bránili vyhlazení v krajinách s převahou mohamedánskych a albánských. Přednáška byla provázena projekcemi. Tak ukázal typy zdi, pohlcující zvuky, aby nebylo slyšeti pláč novorozeného dítěte, am.i hovor, uvnitř srbského statku, dále šaty s kovovými ozdobami, sloužícími za brnělní proti bodným ranám, též pásy, jimiž děvčatům stahována prsa, aby nevyrostla a nedráždila Turky. Posléze přijímali Srbové na oko i kroj a řeč albánskou, v domácnosti udržujíce přece křesťanskou víru a mateřský jaizyk srbský. Druhá byla přednáška doc, dra. J. E r d e 1 j a .n o v i č e o vizniku černohorských plemen. Erdeljanovič ukázal neijprve, že Černá Hora je jediná oblastí, kde se dochovalo zřízení kmenové. Ve vývoji tohoto zřízení rczezlnává tři periody. První období původního vývoje až do. vzniku silné moci státní za Neman.jičů. Druhé období: zatlačení kmenové autoinomle za carstva srbského. Třetí pak obnoveného vývoje kmenů po vpádu Turků. Dále poukázal Erdeijanoviič, že kmeny nevznikaly spojováním se rodin, nýbrž rozvqjem silných hratstev, při čemž nově se přistěhovavší bratstva, byla na mnoze čilejší, než bratstva starousedlá, takže je pravidlem zatlačila. Tento zatlačující proces dál se hlavně po vpádu Turků, kdy pobývalo nových usedlíků. Není tedy obyvatelstvo jednotlivých území kmenových ani společného původu, ani téhož stáří, co se tkne usídlení se. Posléze demonstroval prof. J. Cvijič metastatickoiu mapu Srbska v měřítku 1:200.000 (sekce Užice a Kragujevac), znázorňující původ obyvatelstva v /jednotlivých obcích. Obyvatelstvo Srbska je jen v .nejmenší míře starousedlé, většinou došlo teprve v posledtních 200 letech do nynějšího bydliště. .Obyv.atels.tvo na z. od Moravy pochází většinou z oblasti dinarské, na v. od Moravy ze Starého .Srbska a Makedonie, Z ostatních přednášek IV. sekce blížila se otázkám národopisným úvaha doc. V. Dvorského o významu monografií a metody přírodovědecké v anthropogeografii.

@----------------

Srovnávací mythologii jest věnován nově založený měsíčník Mitra (Orion-Verlag, Wien u. Leipzig 1914, 12 sešitů za 10 К, jednotlivý sešit po koruně.) Vydává jej W. Schultz, v redakčním sboru jsou vedle několika učenců vídeňských W. Anderson (Kazaň), N. G. Polites (Athény), H. Wossidlo a j. První číslo (Leden 1914) přináší programní prohlášení redakce: Účelem listu bude soustřeďovali vážné badání z oboru srovnávací mythologie, bez ohledu na směry a „školy", jen když methoda prací bude vyhovovali vědeckým požadavkům. Slibuje věcnou kritiku a přehledy nových publikací. Z obsahu: K, v, Spiess: Die Überlieferung im Kunstschaffen". V referátu o F. F.-Communications žádá W. Schultz, aby sběratelská činnost se prohlubovala; dnes se namnoze jen rozšiřuje. Nemá smyslu zapisovati ustavičně varianty často jen nepatrně odchylné, nebo ledajaká vypravování, jejíchž lidový původ jest nejistý. К těmto všeobecným požadavkům druží se odmítavá kritika rejstříku pohádkových motivů, jejž pro F. F. C. sestavil A. Aarne.

@---------------

LTnstítut suisse d'anthropologie generale počal v květnu tohoto roku vydá-vati revui pod názvem Archives suisses d'anthropologie generale (Geněve, Albert Kündig; ročně 4 svazky za 15 franků). Z obsahu: Eugene Píttard: Contribution ä ľétude anthropologique des Grecs. Anthropol. měření konal autor na Řecích v Dobrudzi a v jiných oblastech bulharských a rumunských. A. Boissier: Les mystěres babyloníens. George Montandon: Des tendances actuelles de 1'ethnologie


Předchozí   Následující