nikdy nic jiného odpovídat, než „Nevím". (Srv. Němc. 45, „Bajają"). Odveze Květa na lodičce „na druhou stranu" a rozloučí se s ním.

Květ slouží u starého královského zahradníka za pomocníka, ale nedaří se mu a je propuštěn. Zavolá knížkou jinocha na pomoc, ráno je zahrada plna překrásných květův. Jednou spatří princezna Květa, když v parnu odloží rukavice a čepici, zamiluje se do něho. Květ jí musí nosit květiny, ale odpovídá na vše jen „Nevím".

Král svolá všechny „hohatýry" z království, aby si princezna vybrala manžela, ale princezna chce jen zahradníka. Král jí brání, princezna stůně, dostane konečně Květa za muže, ale musí s ním opustit zámek, <

Jedou do světa, Květ jí odpovídá stále jen „nevím", princezna lituje, že si ho vzala. Přijedou к černě ověšenému městu, kde starý král je obléhán nepřáteli, Květ se u krále přihlásí jako rytíř, povolá knížkou jinocha, který mu dovolí po bitvě mluvit. Květ zvítězí, vše vypoví, stane se králem, princezna je šťastna.

Všechny ty povídky svými počátky representují každá zvláštní versi. První, u Rad. zdá se být nějakému knižnímu textu velmi blízká pro své podrobnosti a pro srvůj očistcový motiv i výjimečnou, 'nemotorně provedenou zvířecí podobu reka (srv. refc-ježek). Mikšíčkova verse má zde jediná různé oděvy reka, Kuldova asi nejvěrněji se drží vyprávění lidového vyprávěče, jak znát z kolísání detailů. Všechny verse souhlasně mají útěk na radícím koni a kouzelné překážky.

Počátek o noční hlídce pole mají 4 povídky: Němcová 16, Elpl 17, Kubín 39, Slávia 1882 9. (Uh. Hradiště.)

Němc. 16. Selský synek Vojtěch hlídá v noci hrachové pole, bě-lcuš, který je spásá, praví mu, že je duch jeho matky, která si odbývá očistec v té podobě, a jede s ním do světa. (Srv. Elpl 17, Popelková 19.)

Bělouš posílá Vojtěcha к čarodějnici, hlídat 3 koně. Třetího má na rozkaz čarodějnice tlouci a nekrmit. Ošetřuje jej, dostane od něj meč (všem hlavy dolů) skrytý v jeslích. Mečem usmrtí čarodějnici, kůň změní se v prince, dá mu ten meč a skvostné šaty. (Služba u čarodějnice o koně je bludný motiv, zde smíšený se službou u čaroděje. Meč samoseč zde výjimečně bludný motiv),

Bělouš zavede Vojtěcha do zahrady ve skále, ke studni, v které si Vojtěch pozlatí vlasy.

Princezna oznamuje turnaj: kdo na koni protne její závoj, pověšený na vysoké hrázi, bude jejím mužem. Vojtěch vykoná to jako neznámý rytíř, druhý den. protne stejným způsobem prsten, třetí věnec, vždy prchá. (Vložka z látek o pasákovi).

Bělouš posílá Vojtěcha ke králi jako zahradníka, s vlasy pokrytými cvčí koží. Vojtěch přináší princezně denně květiny.

Král jede do boje, Vojtěch pomáhá mu jako neznámý rytíř svým mečem.

Princezna má ze shromážděných princů kyticí vyvolit ženicha. Spatřila jednou v zahradě Vojtěchovy zlaté vlasy a volí jej za muže.