Povídky, vypravující o vítězství neznámého rytíře v turnaji, v jízdě na nepřístupný vrch a v skoku koňmo za vysoko pověšenými věcmi, počínají v češtině buď ozvěnou tištěné povídky o Černém muži, promísenou cizími vlivy, neb zvláštními počátky.

Význačným rysem jejích je, výjimkou Kulda 17, a Přikryl (498), nízký původ reka a zdůraznění jeho skromné šlechetnosti.

Tři povídky o turnaji, — Soukal 7, Mikšíček 1845. 12 a Kulda 17 — mají v první části vesměs jen oslabený a porušený úvod knižního textu o Černém muži s cizími vlivy. (Stereotypní je zákaz, hnát ovce na nebezpečnou pastvu.)

Soukal 7, Nejmladší, nejlepší ze tří bratří, napomíná bratry, je jimi přivázán v lese к stromu a opuštěn. Zachrání jej Černý muž. Zachráněný přijde do chalupy, slouží za ovčáka, má však zakázáno pást ovce v nebezpečném území, t. j. v lese Černého muže.

Princezna se má vdáti za toho, kdo v turnaji, vypsaném jejím otcem, zvítězí. Ovčák žene stádo do zakázaného lesa, Černý muž mu dá koně a zbroj, zvítězí v turnaji jako neznámý rytíř a odjíždí. To se opakuje ještě dvakrát.

Když se vítěz nehlásí, má si princezna vzít toho, kdo byl po něm nejlepší. Ovčák pomáhá při svatbě v kuchyni, nepozdraví princeznu, dostane od ní políček, zdvihne hlavu, je poznán a vezme si princeznu.

Černý muž poručí mu jiti do sklepa, spálit tam 12 košil a shasít 12 voskovic. Pak srazí Černému muži na jeho přání hlavu, holubice vzlétne k nebi.

Ač látkové prvky jsou tu jiné, jsou přece stopy konstrukce knižní povídky dobře patrny. Černý muž hocha v lese zachraňující zachází s ním jako se svým chovancem, rek účastní se na zapřenou prince -zniny svatby s jiným a pak teprv se dá poznati (účast v kuchyni a pokoření připomíná poslední pokoření princezny v látkách o domnělém bláznu) a neschází ani konečné obřady s vysvobozením Černého muže (Obřad ve sklepě je analogicky proveden v povídce Rad. 42. z látky „o třech darech nevěstínných",),

Mikšíček 1845. 12. Ovčák, sirotek, vydělá ve třech létech 3 groše, žebrák (sám Pánbůh) prosí jej třikrát o almužnu, dostává po groši a dává ovčákovi tří dary: karty vždy vyhrávající, líbezně hrající píšťalu a hůl, která každého zabíjí, (Tento počátek je přejat z povídek, velmi v češtině oblíbených, o třech kouzelných darech za almužnu. Nahrazuje zde Černého muže a kouzelný prut, jím rekovi darovaný. Totéž v následující versí Kulda 17.).

Ovčák slouží v zámku, nemá pást ovce za určitou hranicí. Princezna poslouchá ráda jeho hru na píšťalu. (Srv. v tisku Hynka hrajícího při návratu se stádem na citeru.). Ovčák překročuje zakázanou hranici, zabíjí svou holí ve třech dnech tři obry, kteří jej ohrožují železnými šíny, poslední obr dá mu 3 klíče, měděný, stříbrný, zlatý. Klíči odmyká 3 zámky, v prvním je kůň s měděným výstrojem, v druhém se stříbrným, v třetí se zlatým, a vždy skvostné šaty.