dostává na počátku ubrus, jídla dávající, vyměňuje jej. za brašnu 6 vojskem jako v prvém, a nabývá tak i pytle s hrady a_ střílejícího klobouku. Variant první je stavěn nápadně pevně, variant druhý nápadně chabě.

První variant má 7 textů a dva zlomky.

Mikšíček 1845, 8. Rýbrcoul koupí od sedláka zasetý hrách pro .své holuby, objedná joj na svůj zámek v Krkonoších. Pán radí^sedlákovi, aby si přál mlýnek s třemi 'klikami, meloucí zliatky, dvojzlatky a dukáty.

Vraceje se, vymění sedlák .mlýnek v hospodě za kabelu, z níž vyskakují husaři, pošle pak husary pro mlýnek. Stejným způsobem získá v druhé hospodě ubrus s proutkem, dávající jídla, a v třetí plášť, jenž hraje.

Doma hostí sedlák celou vesnici, vzepře se vrchnímu, poráží knížecí vojska, zůstane svobodným pánem.

Menšík 53. Třebetice. Místo Rýbrcoula myslivec, mlýnek, meloucí dukáty, leží v krkonošském zámku za dveřmi. Plášť schází. Věci po smrti rmajetníka pozbudou své moci.

Hraše III. 15. Z pražského, kraje. Hrající plášť patřili dřív rabínovi. Na konec sedlák, když vede válku, vyvolá z tašky všechny vojáky (srv. druhý variant, Kulda 26). Za .tuto nedůvěru opouští jej po válce vojsko a táhne do. Blaníku,

Peck 81. Rýbrcoul je křivonohý trpaslík s ptačím nosem a dlouhým vousem. Plášť schází.

Kubín 15, Místa Rýbrcoula mladík. Cestu do zámku v Krkonoších ukazuje sedlákovi stařena. Jde po, mostě, z vody se к mostu tlačí ryby, v prvním sále v zámku pracují řemeslníci, v druhém se mu nabízejí peníze, v třetím má na pánovi chtít ten rezivý mlýnek niai kamnech. (Detaily z románu o Rýbrcoulovi, srv. látku o, třech zlatých vlasech,) Na zpáteční cestě radí mu jiná babička co s mlýnkem: Když točí na pravo, mele tolary, na levo dukáty. Ubrus a plást scházejí. Mlýnek je sedlákovi později ukraden,

Krolmus II, (492). Pán odkoupí chuďasovi zasetou pšenicí pro své vrány, objedná jej do skleněného zámku, vzdáleného 400 miii. Po každých 100 mílích hostinec, pod zámkem žebrák radí za almužnu chuďasovi přát si mlýnek, dukáty meloucí, jenž leží za oknem. Dál jiako Mikšíček,

Až na odchylky všechny verse jsou úplně shodný s Mifcšíčkem, Přání sedlákovo v zámku má v třetí látce analogii při návštěvě v pekle.

Přikryl (490), U Soběchleb „na Hrachovci" Jaroš Symra pěstuje hrách. Pán skoupí všechen jeho hrách a řekne mu, aby si přišel pro peníze na Klenov. Jaroš jde к Vsetínu, přenocuje v jedné chalupě, vypravuje svůj příběh. Gazda jej poučí, že má dojít v horách ke skále, nazvané Klenov, třikrát na ní zatlouci, a když se pán ukáže, žádat jen mlýnek, který tam uvidí.

Jaroš poslechne, pán se mu zjeví, vede jej derou do krásné jeskyně, dá mu nerad mlýnek. Na zpáteční cestě gazda poučí Jaroše, že mlýnek mele dukáty. Cestou v horách stařeček nabízí Jarošovi výměnou za mlýnek kabelu, z které vyskakují, když sena ni uhodí, vojáci. Jaroš vezme kabelů, káže vojákům přinést mlýnek zpět. Stejně