vymení od jiného stařečka ubrousek jídla dávající a za Lhotou od třetího stařečka bílou halenu, líbeznou muziku hrající, když se na ni uhodí.

Jaroš zbohatne, Olomúcký kníže, jenž přijede na Týn od něho vypůjčí ubrousek a halenu, nechce je vrátit. Jaroš zavolá vojsko, přemůže knížete a slíbí mu balenu, ubrousek i mlýnek darem, udělali jej zemanem. Kníže svolí. Čtyři synové Jarošovi postaví si u vody hrady, slují Symři po otci. Nej starší v rodu je vždy zemanem, ostatní „dvořácí." To je původ Symiře u Soběchlleb.

Záhorská Kronika 1910, VI. (58.) Chudý domkář ohce se z bídy oběsit, kmotr jej. přijme za čeledína. Jede na pole, má sebou dva bochníky chleba, jeden si uváže na strom. Velký pták s chlebem uletí. (Srv, povídky o čertu, jenž za trest slouží lidem.) Domkář běží za ním, vběhne do skály, která se před ním rozestoupí. Pidimužík se mu postaví v cestu, domkář si mu stěžuje. Pidimužík jej dovede do síně, kde pták sedí na trůně a žere chleba. Radí domkáři, žádat od ptáka mlýnek, stojící na polici. Pták mu dá mlýnek nerad, praví, že mlýnek na přání melle jakékoliv jídlo. Pidimužík vyvede domkáře ze skal,

Domkář cestou potká vojáka, který mu dá za mlýnek výměnou třírohý klobouk povolávající, když se jím zatočí, na slovo „vojáci ven," vojsko.

Domkář. dá si od vojáků přinést mlýnek zpět. Pak potká člověka s měchem, v němž jsou palice, jež na slova „palice bite ho," každému nabijí. Vymění mlýnek za měch, ale dá si mlýnek vojáky donést zpět. (Viz kyj samobijný.) Domkář zbohatne a s ním celá ves.

Kubín 48, (Zlomek,) Lívacor v Krkonoších má 300 černých holubů, kteří zobou sedlákovi zasetý hrách. Sedlák přepustí statek synovi, ten je chce střílet, stařeček Lívacor mu slíbí odměnu.

Vede jej v Krkonoších ke skále, udeří na ni a volá: „Sezámo, otevři se," Z hory nabere si sedlák drahokamů. (Detail oblíbený u vyprávěčů Kubínových v různých látkách. Víz hned následující číslo. Kubínovy sbírky,) Lívacor dá mu ještě brašnu vše dávající, flintu nechybující a mlejnek, meloucí peníze. (Náhlý konec, drobná vzpomínka z látek o kouzelných darech. Podobně Kubín 52.)

Druhý variant má jen dva samostatné texty, dvakrát se vyškytá jako vložka v látce o kouzelném ptáčku a nahrazuje v ní pravidelné pokračování o kouzelném ovoci, jež člověka znetvořutje. Mimo to 2 zlomky.

Rad. 47 (1856-8), 3 bratří přijdou do zámku v lese, dva starší vezmou si peníze a utekou, nejmladší, hloupý, je překvapen dvěma obry, kteří mu uloží hlídat jejich poklady. Dají mu stoleček, dávající jídla.

Když odejdou, jde nejmladší bratr po čase pryč, vymění stoleček za brašnu s vojskem, dá si stoleček od vojáků přinést zpět. Týmž způsobem vymění za stoleček pytel, z něhož se dají vysýpat hrady, S vojskem a se svými hrady přemůže pak krále,

Třebízský 6, 3 bratří přenocují v lese, střídají se v stráži u ohně, Nejstarší vidí hořet poklad a vrátí se s ním domů. Druhý stejně. (Hořící poklad z pověr o pokladech,)