klad. Bratr žádá polovinu, ale marně, udá jej, chuďas vyvolá vojsko, zvítězí a je povolán ke dvoru.

Druhý druh povídek o boháči a chuďasovi je samostatná látka

0 kouzelném mlýnku, zastoupená v češtině dvěma texty.

Mikšíček 1845. 9. (Od Sušila.) Bohatý bratr dá chudému kus masa,- aby šel к čertu (srv. Kulda 74, Hošek С 61.) Chuďas jde do pekla, myslivec mu radí vyžádat si rezavý mlýnek za-dveřmi, který mele vše na pouhé přání. Má-lí přestat, je nutno otočit třikrát zpět a říci dost už.

Chuďas zbohatne, boháč mu závidí, koupí od něho mlýnek za všechen svůj majetek a jde do světa, za moře. Na lodi není soli, boháč káže mlýnku mlít sůl, zapomene jak mlýnek zastavit, loď pod nákladem soli utone.

Poutník od Otavy. Písek 1858 I. 1 (22) = Zlaté Lístky, Písek 1863 I. (28). Č. Stranický.

Chuďas nese si domů v sobotu kousek uzeného, daruje je cestou starci. Stařec jej vede к „svému pánu" a radí, vyžádat si za odměnu starý mlýnek v poslední světnici, který na rozkaz mel, namaľe všecko na pouhé přání, a ustává na povel „přestaň."

Bohatý bratr chuďasův závidí mu mlýnek, dá mu za něj celé jmění, odjede za moře, jak si bratr vymíníl. Na lodi není soli, boháč mele sůl, zapomene, jak zastavit mlýnek, musí jej hodit do moře, mlýnek mele na dně stále, proto je v moři slaná voda.

P. Saintyves, La force magique. Du mana des prímitifs au dyna-misme scientifique. (Collection Science et magie. 2.) Paříž E, Nourry. 1914. 136, (Cena neudána).

Nová kniha Saintyvesova ukazuje jasně, jak obratný i odvážný a hluboce znalý autor systematicky vyčerpává svůj bohatý materiál. Počav studiem jednotlivých jevů mythologie srovnávací nebo křesťanské (Les vierges-měres, Les saints successeurs) přikročil brzy к řešení některých základních problémů srovnávacího studia náboženského (Le díscernement du miracle, Les reliques atd,, o nichž jsme tuto referovali, La Simulation du merveilleux) a to, jak se zdá, vždy problémů těžších a těžších, až dospěl právě letos vydanou knihou к jevu, kde náboženství stýkají se s problémy moderní vědy, к jevu, jehož řešení nelze podstoupit pouze methodou srovnávání kultů náboženských, nýbrž к němuž nutno přikročiti i ode stran několika jiných disciplin vědeckých (sociologie, vědy fysické a přírodní vůbec).

Definovav sílu magickou jakožto „jakési fluidum hmotné bez individuální intellígence, avšak schopné, aby přijalo vliv všech myšlenek

1 duchův, vtělilo se v ně nebo je obrazilo" (20) a magií samu jakožto „jakousi duchovní fysiku vybudovanou na širokých a dětinských ge-