str. 244
zakřiknuta svojí naslouchající dcerou protestem, to že se tak nesmí »na plnou hubu«, »dyž to pude do tisku«, a rovněž tak tomu asi bylo na konci č. 28.
O sbírání lidových písní.
Joža Černík:
Záslužná činnost, o čemž nikdo nepochybuje. Poněvadž ví se všeobecně: proč? Zachránití něco od věčné záhuby — co má cenu — má i význam. A toho neupíráme sběratelům.
Na činnost sběratelskou hledí se však z pravidla příliš jednostranně- Posuzují se práce — hotové sbírky. Píší se o nich chvalozpěvy í kritiky , . .
Jest to přirazeno. Neboť „taje" činnosti své náležitě vystihnouti může pouze sběratel. Týž jediný může vypravovati o svých zkušenostech, jakož i o psychologických pohnutkách, jež ho ke sbírání písní přiměly.
Zajímavý byly by tyto v mnohém případě. Snad zajímavější, než samo vypravování o slastech a strastech, jichž hojně zakusil snad každý, kdo písně sbíral.
Myslím pří této příležitosti na kopaničárskou píseň „U Dunaja . ." Vtírá se mi její začátek:
[:Svatý Lukáš malér Boží,:]
on maloval obraz Boží.
[:Nemoh on ho vymalovat,:]
musel nad ním podřimovat.
[:Matka Boží pristúpila,:]
obraz svatý malovala.
[:Svoje líčka přiložila,:]
hned obrázek ozdobila.
Staň Lukáši, staň ze spaní,
už je obraz malovaný,
Častochovu oběcaný. *)
[:Zapřahajte šest pár volů,:]
vezte obraz к Častochovu.
[Postavte ho na kopečku,:]
proti jasnému slunečku.
[:Budú lidé putovafi,:]
zdraví tamo nabývati..
|
*) oběcat = věnovati, určiti
|
