rakteristické, esovité zaušnice na východ je jen ojedinělé. Východní oblast nemá tak jednotného typu této ozdoby; zato velmi rozmanité a pro jednotlivé krajiny charakteristické je modelování a dekorování kruhu; působil tu asi hlavně vliv východní. Kdežto tyto závesné kruhy jsou vždy tvaru více méně plochého, jsou pravé náušnice masivnější a ozdobeny plasticky. Byly nejen připínány k 'lálůčku ušnímu, nýbrž právě tak jako zaušníce zavěšovány. V oblasti slovanské je rozšířeno několik typů náušnic původu cizího i výroby domácí. Velmi starobylou a oblíbenou ozdobou byly také u Slovanů náhrdelníky. Velmi časté jsou kolliery ze skleněných nebo pastových perel, broušených drahokamů a rozmanitých závěsků, původu jednak cizího, jednak hrubší domácí imitace; jejich styl je pro jednotlivé oblastí východoslovanské charakteristický. Méně oblíbeny byly masivní náhrdelníky, zhotovené v jednotě z-plechu nebo silného drátu, zvané hřivny. Také tu je forma i výzdoba rozmanitá a podobně i pro-' venience. Náramky v starší době jsou dosti vzácné a jednoduché: prosté kruhy bronzové a dále lehké náramky z drátu. Teprve později jsou zhotovovány z plechu, jsou těžší a rozmanitě zdobeny. A podobně i prsteny: mezi nimi najdeme celé stupnice forem, od jednoduchých, ze stočeného drátu, к ozdobnějším hráškovaňým nebo rytým, až i к prstenům bohatě modelovaným. Nošeny byly na rukou a jen vzácnou výjimkou jsou známy kroužky u nohou. Z dalších ozdob možno při-pomenouti posléze rozmanité cetky a knoflíky.,Podoba těchto je celkem jednoduchá, tvar hruštičkovitý, jen v bohatších hrobech nacházíme provedení dekorativnější.

V celku vidíme, že oděv i šperky slovanské byly v starší době velmi jednoduché, ba chudé- Rozmanitosti a bohatství přibývá cběma teprve v prvních stoletích po Kr., ale je to import cizí. Teprve od 10. st. počíná se výroba domácí, ale i tu povznáší se 'k větší bohatosti jenom tam, kde byla větší obchodní centra nebo tam, kde sousedili s vyspělejšími sousedy. Z drahých kovů bylo materiálem hlavně stříbro. Avšak vedle této chudosti vždy třeba přiznati starým Slovanům vkus; nikde nenalezneme nemotorných, bizarních forem, jaké se vyskytují u některých sousedů slovanských.

Druhá, velmi podrobná část tohoto svazků (str. 683—888)" je věnována domu. Vzhledem к polokočovnému životu měli staří Slované v starší době příbytky jen primitivní; к pevným sídlům dospěli' pravděpodobně po době avarské, v t. zv. době hradištní, а к určitému typu dospěl dům slovanský koncem I. tisíciletí- O obydlí starší periody přibývá nám poslední dobou dosti nových detailů z pečlivě prováděných archaeologických vykopávek. Dalším vývojem, měnilo se mnoho jak na vnějšku, tak ve vnitřním uspořádání domu. Ovšem í tu byly veliké rozdíly v obydlí zámožného a prostého. Příbytky této starší periody, jak mimo jiné velmi jasně potvrzují nálezy Chvojkový, byly zapuštěny do země, tedy jsou typu zemnice, jak se posud na některých místech u Slovanů udržely; letní stavení byla lehčí a podobala se dnešním kolibám- Ale již průběhem prvního tisíciletí postupoval rozvoj slovanského obydlí dále, jednak tím, že se pozvedl na úroveň půdy, jednak členěním na několik místností; je to pro tuto dobu charakteristické, vznik síně a podsíně. Další nej důležitější krok ve