str. 263
nebo kde jde o člověka sama (typy). Ovšem fotografie zachycuje jediný okamžik děje, ztrnulého v obraz; děj v jeho celé životnosti dovedl by zachytiti kinematograf, který i pří vší své nedokonalosti, neměl by býti musei pomíjen. Vydatněji užívají již musea národopisná jiné moderní technické pomůcky, fonografu, na jehož desky fixují pro budoucnost lidovou mluvu, zpěv a hudbu. Fotografii samu lze často na prospěch větší názornosti nahradití nebo doprovoditi zobrazením plastickým: modelem nebo odlitkem. Model musí býti ovšem vždy doprovozen udáním měřítka a připojením fotografie. Odlitek svou technikou podává dostatečnou záruku věrností a může nahradití originál, který jinak nelze uchovati (pečivo), nebo vůbec zařadití do sbírek (odlitky obličejů, části těla). Napodobeniny mohou míti místo v museu v jediném případě: kde originál není více v užívání a nelze jej získati, ale žijí dosud staří pamětníci, kdysi jeho hotovitelé (na př. při šablonách lidového malování). Názornosti exposice také poslouží figuríny, aspoň tam, kde jde o kroje; neboť kroj lze poznati správně teprve na těle; rozvěšeny nebo rozloženy ve vitríně nedají o něm pravého obrazu i když jsou seřazeny к sobě všechny jeho součásti.
Úkoly a činnost moderních museí národopisných jsou tedy nemalý. Splňovati je mohou ovšem pouze v mezích svých prostředků finančních, které jim dnes ve státech s rozvitou politikou koloniální dostává se s dostatek z prostředků veřejných. Ale, jak bylo ukázáno, i musea lidovědná mají své poslání politicky národní, které mají oceňovati a namnoze také dobře postihují národové malí nebo zápasící o svoji existenci.Není náhodné, že nejlépe vystrojené museum lidovědné mají Švédové, že opravdu vzácnou péči ústavům toho druhu věnují Slované balkánští.*) Aug. Žalud.
Drobné zprávy národopisné.
Jan Herain
městský stavební archivář, с. k. konservatoř, předseda společnosti Přátel Starožitností Českých zemřel v Praze dne 11. prosince 1914. Zesnulý, který byl významným pracovníkem na poli historické archeologie a dějin umění, v nejednom směru prospěšně a záslužně zasahoval i v organisaci české práce lidovědné. Je tu především vzpomenouti jeho účasti při Národopisné Výstavě Českoslovanské, kde byl iniciátorem malebného koutu staré Prahy, jejíž památkám a ochraně jejího rázu věnoval mnoho lásky a největší díl své neúnavné práce. Byl jedním z prvých průkopníků opravdové, vědecky založené ochrany památek u nás. Tímto svým zájmem a ovšem i svým postavením jako zástupce král. hl. města Prahy v radě Společnosti N. M. Č. byl od prvého počátku Národopisného Musea téměř až do posledních chvil svého života ve stálém a účinném styku s uvedeným naším ústavem. Nebyl při tom nikdy pouhým zástupcem korporace, přispívající s opravdovou blahovůli finančně na udržování musea, nýbrž vždy i ochotným spolupracovníkem a rádcem při musejní správě. Pro zájmy musea, jehož mnohé, nesplněné potřeby dobře viděl, působil všemi silami na místech, jež ho delegovaly za svéhu zástupce v musejní radě. A byl nešťasten, nemohl-li museu vymoci tolik podpory, kolik vyžadoval bezpečný jeho rozvoj. Tu snažil se osobně, vlastní munificencí projeviti, že a jak cení význam a poslání musea. Tak výslovně motivoval své přistoupení za zakládajícího člena N. M. Č. v době, kdy nepotkala se s plným úspěchem jeho intervence o zvýšení podpory Národopisnému Museu Českosío-vanskému. Čest a trvalá paměť jeho světlé památce! -z.
@-----------------------
*) Prameny: Chotek K., Slovanská výstava národopisná. II. V České Revui, 1912, č. 2. — Program Národopisného Musea Českoslovanského. V Praze 1896. — E. Hoffman Krayer, Ideen über ein Museum für primitive Ergologie. Museumskunde VI. R. F. Kaindl, Völkerkunde, Volkskunde und Völkerwissenschaft. Oesterr. Rundschau IV. — v. Luschan, Ziele und Wege eines modernen Museums für Völkerkunde. Globus 1905., č. 15. — Oswald Richter, Über die idealen und praktischen Aufgaben der ethnographischen Museen. Museumskunde IL, sl. —• Dr. R. Thurnwald, Über Völkerkundemuseen, ihre wissenschaftlichen Bedingungen und Ziele. Museumskunde VIII. — Stať vyňata z připravované knihy »Ochrana pamatek«, jež vyjde redakcí JUC Ješka Hofmana v únoru 1915. (Nakladatelství: Vinohrady, Dobrovského 8).
|
