V tabulce XIV. jsou hoši české kolonie ve Vídni rozvrženi dle barvy vlasů a očí a dle svého nadání; rozdíly nejsou velké. Přiznáme-li těmto číslicím vůbec jakýsi význam, možno říci, že u hochů velmi nadaných se pozoruje silnější hromadění případů na skupinu s blond vlasy a do jisté míry na skupinu svetlomodrých a šedivých očí. Na skupinu s blond vlasy a se světlemodrýma neb šedivýma očima připadá z velmi nadaných hochů 6, t. j. 10% (z nenadaných pouze 3, t. j, 8.7%), na skupinu s blond vlasy a s tmavomodrýma neb světlošedivýma očima pak 19, t. j. 31.7% (z nenadaných pouze 9, t. \. 25,1%). Dle toho zdá se, že velmi nadaní hoši vykazují ve větší míře právě onu pigmentaci která mezi českými dětmi vůbec a též mezi vídeňskými zvláště jest nejčastěji zastoupena a která představuje jaksi panující typ lidu českého.

Z uvedených číslic vychází najevo, že děti české kolonie ve Vídni zůstávají ve svém vzrůstu, t. j. ohledně své výšky a váhy těla v srovnání se stejně starými dětmi v Čechách a na Moravě pozadu. To bylo by lze vysvětliti prostě tím, že česká kolonie ve Vídni se doplňuje většinou přistěhovalci z jižních Čech a :z jižní Moravy, t. j. z krajů, jichž obyvatelstvo zůstává v těchto směrech za obyvatelstvem z jiných krajin (na př. středočeských) a tudíž za celkovým průměrem. Zvláště však překvapuje nález, že české dítě ve Vídni a okolí narozené vykazuje menší výšku a váhu těla, menší obvod hrudníku i menší rozsah dýchání, jakož i menší obvod hlavy, dále žebývá — alespoňpokud se dívek týče — méně často výživy dobré a častěji výživy špatné, že m iv á méně často dobře vyvinuté svalstvo, naopak častěji špatně vyvinuté svalstvo a podobně častěji chatrný chrup než české dítě, které se jinde, především v Čechách a na Moravě narodilo a teprve později do Vídně se přistěhovalo. Konečně nalézají se mezi dětmi ve Vídni a v Dolních Rakousích narozenými světlé odstíny vlasů poněkud méně a naopak tmavohnědé vlasy a oči (ovšem také nej světlejší odstíny barvy očí), poněkud silněji zastoupeny, než mezi dětmi přistěhovalými.

Některé z těchto rozdílů možno vysvětliti změněnými poměry hygienickými; neboť nelze popírati, že poměry velkoměstské musí mnohem zhoubněji půscbiti na děcko, které od narození jest jim vysazeno, než na děcko, jemuž bylo popřáno svá první léta stráviti na slunném venkově, Ovšem jsou hygienické poměry úzce spředeny s p o-měry sociálními, především s majetností a se zaměstnáním; a tu naopak poskytuje život ve velkém městě přistěhovalcům, kteří dříve nežili v přebytku a právě proto se odhodlali jinde si založití nový domácí krb, — a o takové hlavně jde při české kolonii ve Vídni —■ namnoze a snad většinou lepší podmínky životní, které pak působí blahodárně na vzrůst a vývin dítěte; dle toho bychom ovšem musili u dítek ve Vídni a okolí narozených očekávati naopak značnější vzrůst a váhu těla, než u dítek přistěhovalých. Domněnka, že by z české kolonie ti, kterým se podařilo dosáhnoutí lepšího postavení hmotného, se rychleji odnárodnili, a tudíž dalšími generacemi v české kolonii nebyli zastoupeni a že by v této zbyly toliko elementy,