Čelnější masy nových přistěhovalců vnikly k nám teprve v mladší době bronzové a sice do jižních Čech národ mohylový, do severních a severovýchodních Čech národ lužických hrobů žárových. Od té doby lze nepřetržitě sledovati territoriální rozšíření těchto národů i jejích vzájemné vztahy a vliv na původní obyvatelstvo. Nej významnější jsou děje jihočeského národa mohylového, který jest ne j východnější odnoží četného pokolení mohylového, jehož hroby se rozprostírají od Čech přes Bavory na západ až po Rýn,

Zdá se (podle jednotlivých mohyl se starší kulturou po severních Čechách roztroušených), že již od prvopočátku jihočeský lid konal časté nájezdy do severních Čech, Další četné nálezy, ano celkový kulturní í sociální vývoj obyvatelstva severočeského v době knovízské a bylanské dosvědčují nezvratně, že byly jíž asi od VI. nebo V, století př, Kr, severní Čechy trvale okupovány lidem jihočeským. Tato nadvláda, která byla zajisté spojena s krutým ujařmením celého obyvatelstva severočeského, zlomena byla pravděpodobně příchodem lidu těneského do severních Čech asi v druhé polovici I, století př, Kr., a v té době vůbec vymizel národ mohylový z Čech, patrně vypuzen byv Těnecí,

Národ polí popelnicových rozprostřel se časem po celých severních Čechách a absorboval úplně zbytky autochthonů. Tohoto národa polí popelnicových dotkla se co nejíntensivněji okupace severních Čech, kterou provedl národ jihočeský, a způsobila v prvé řadě vylíčené hluboké změny jeho kultury (knovízské, platonické, bylanské). Neméně závažné byly následky této okupace zajisté ve směru politickém a sociálními (také ve válečnictví — válečné vozy, jízdní voj sko).

Vniknutí Těneců do severních Čech znamená pouze krátkou, avšak pohnutou episodu válečnou. Po odchodu Těneců (v I. polovici I. století po Kr.)nastal všeobecný materiální úpadek a silné prořidnutí obyvatelstva severočeského, které arci nezmizelo docela jako kmen mohylový z jihu. Po několik století nemohlo se zbylé v Čechách obyvatelstvo materíelně a číselně vzpamatovatí. Jenom místy, v krajích, nej úrodnějších, setkáváme se s četnějším osídlením (snad obchodními oasami), které pak ovšem již vykazuje internacionální kulturu rímskou s pohřby žárovými. Sporadické a chudobné zbytky národa polí popelnicových přetrvaly v Čechách i bouřlivou dobu stěhování národů a dožily se v IX, století nového vzkříšení kulturního, politického a náboženského.

Objevení se kultury galskořímské hlavně na Stradomicích a meravej ské na některých místech v severních Čechách má nejspíše jenom význam obchodní kolonísace a nikoli ethnologický. Někteří archaeo-logové vidí ve Stradonicích historické Marobudum,

Ve stati všeobecné jsme dovodili, že není bezprostředním, aprío-ristickým úkolem praehistorie, identifikovati jednotlivé kmeny, jichž existence byla v Čechách kulturně i dobově přesně vymezena s určitými národy historickými. Přes to snad si smím dovoliti poznámku, že nebude asi pro historiky při luštění otázky boj ské a markomanské bez zájmu, co praehistoirie zjistila o národu jihočeských mohyl a národu latěneském.

Za to považovala se diskuse o slovanskostí určitých skupin kulturních (a tím i o příchodu Slovanů do Čech) v rámci předhisterické