Katastr obce Široký Důl, tvaru celkem obdélníkového, rozkládá se v dosti široké, zaokrouhlené kotlině, na jz. ohrazené vysokými, zalesněnými vrchy, jež se na straně v. značně svažují a na s. opět

Teprve poslední dobou sícupl význam Poličky jako hospodářského centra zřízením dráhy. Druhá cesta vede ze Širokého Dolu na Litomyšlsko; sem také směřuje dědina přirozenou polohou, ležíc v kotlině uzavřené na jihu a rozvírající se v severovýchodu. Tato přirozená poloha a význam Litomyšle zvláště v dřívějších dobách vysvětlují dostatečně vliv tchoto města a Litomyšlska vůbec na tuto dědinu. —

Nejvěíší část okresu poličského je útvaru prahorského; hlavně tu má převahu rula, v menší míře žula. Prahorský útvar zasahuje též do katastru širckodolského a zaujímá tu asi polovinu půdy, jak je na přiložené mapě vyznačeno. Ostatek však je vyplněn útvarem křídovým, na Políčsku jen velmi málo zastoupeným. Tento útvar se skládá z úzkého pruhu vrstvy korycanské, probíhající podél útvaru prahor-ního, к němuž přiléhá vrstva bělohorská. Jaký význam má toto dvojí složení na strukturu celé dědiny i polí — a tím celý hospodářský život — bude podrobněji doloženo v jednotlivých dalších kapitolách; zde stačí poukázati zatím na mapu, jež naznačuje to předem velmi jasně.

Na katastru širokodolském je též hranice rozvodí moře Černého a Severního. Až na toto údolí celý okres náleží do poříčí řeky Svitavy a Svratky. Jalový potok, protékající Širokým Dolem, připíná jen tento cíp Poličská také к poříčí labskému. Potok vzniká v lesích, na hranících širokcdolských a oldřišských; je to s počátku bystřina, jež probíhá horní část osady v dosti křivolaké, hluboko zaříznuté úžlabině, ve středu tvoří několik rybníčků, na dolní části se rozšiřuje, uvolňuje tok a pode vsí rozplývá se v lukách; litomyšlským okresem protéká, spojiv se s několika menšími prameny, pode jménem potoka Sebranického a vlévá se do Loučné. Jiných větších pramenů v tomto katastru není. Rybníky jsou v osadě jen malé. Studánek v okolí je dosti. Z nich jedna je lidem ctěna pro léčivou, „zázračnou" vodu, druhá v lese je pověstná vodou nezdravou. Pitná voda ve studních je dobrá.

Podnebí není tak drsné jako v jiných opravdu horských dědinách Poličská, ačkoli je osada v údolí na severovýchod otevřeném. Chráněna je jednak lesy, jednak к mírnějšímu podnebí přispívá nižší její poloha.

I jinak život této dědiny byl rozdvojen. Jalovým potokem je rozdělena po délce ve dvě části, z nichž východní náležela к panství poličskému — odtud sluje poličská —, druhá, západní počítala se к panství litomyšlskému — strana litomyšlska. Hospodářské, rodinné i kulturní styky, jež z tohoto rozdělení vyplynuly, byly sesíleny rozdíly náboženskými: evangelíci širokodolští jsou přifařeni do Telecího, dědiny typicky horské, katolíci do Sebranic na Litomyšlsku. Do Sebranic připojuje dnes Široký Důl poštovní spojení.

@------------------

To jsou hlavní a velmi důležité vlivy, jež působily na rozvoj dědiny a dodaly jí charakteru, jejž na základě starých tradic a dnešního stavu nyní popíšeme.