Kůlny na straně přední, do dědiny, mají nahoře sýpky, jež jsou přístupny s pavlače. Na pavlač vstupuje se po žebříku nebo častěji po schodech; má namnoze pěkně řezané sloupky a také spodní prkno, kryjící připojení zábradlí к restu, je velmi rozmanitě vyřezáváno. Vše to je jasně vi děti na obr. č. 6. Kůlny do polí mají nahoře jen patro nebo půdu; v těchto kůlnách jsou kurníky, chlívky na husy a j. Střechy nyní velmi mnoho se pokrývají lepenkou.

Posléze je stodola. Skoro všude zapadá do rámce ostatních stavení; jen u největšího hospodářství, svobodnictví č. 70., je mimo. Sto-

Obr. č. 6. Menší chalupa úplně uzavřená a na všech stranách stejně vysoká; dvůr je o málo širší vrat; na pravo članový plot.

doly širokodolské jsou rozměry větší než v chudých, horských vesnicích Poličská. Jsou známého typu východočeského; osmiboké, až deseti-boké, nízkých stěn (na 4—6 trámů). Vrata jsou vstavena do prostoru stodolního na 150 m. Stodola je mlatem („humnem") rozdělena na dvě perný („párníky"). Párník od humenice je oddělen „voplotní" asi 130 cm. vysokou, přibitou dole na trámu zvaném „humenice". Výškou párníku, rovnající se výšce vrat, je dána velikost plochy patra stodoly, která je ovšem menší spodního obvodu stodoly. Obr. č. 3.

Uspořádání krovů stodol je velíce umělé a bude třeba pro podobné odborné kapitoly vyžádati si speciálního pojednání, provázeného podrobnými plány. —

Sklepy bývají klenuté a jsou bud pod obývacími místnostmi, nebo pod jinými částmi statku, jako je řezárna, trávník a j.

Mimo tyto nejobvyklejší budovy objevují se u některých usedlostí „sroubky", jež jsou zvláště velmi hojné a charakteristické na Vy-sokomýtsku a Litomyšlsku a mimo to i jinde v Čechách. Na Českomoravské vysočině, v horských polohách jsem je viděl jen výjimkou.