Bylo-li dětí několik, obyčejně spaly též v kuchyni nebo s čeledí v chlévě. Ostatní místnosti slouží vlastně jen za skladiště. U domkářů komora někdy byla přizpůsobena za výměnek. Větší usedlosti mají výměneční chaloupku, buď vedle obývacího stavení nebo naproti, nebo tvoří samostatný celek. Obytné stavení typu litomyšlského mívá často o 1—2 komory více. U jednoho stavení podobného typu je nad těmito místnostmi sýpka. Tolik o obytném stavení.

Chlévy bývají zpravidla oddělené; jiné pro koně a jiné pro krávy. Prostranější statky typu litomyšlského mají i oddělení pro odstavená

Obr. č. 5. Průčelí statku na „horách", Sílův grunt, založený prý 1666; charakteristické je pečlivé omalovávání.

telata. Tato stavení jsou skoro vždy celá ze dřeva; ani podezdívky nemají. Stropní trámy často značně vystupují (asi 80 cm,), a věšejí setu postroje (obr. č. 4.). U malých chalup a domků je chlév jeden. Na půdě obyčejně se uschovávala píce. Ve střeše chlévů často jsou „poklopy" buď „stojací" (= vikýře) nebo „ležací", jež jen v případě potřeby se nadzvedají; jinak jsou stejného sklonu jako střecha. Nižší jsou chlévy pro ovce; prostrané bývají u typu litomyšlského, kde jsou i jiné ještě stavby, jako „trávník" na čerstvou trávu a jetel, „plívník" na plevy, řezárnaapod. Chlávky pro vepře, neveliké, bývají umístěny na dvoře mimo tyto budovy, obyčejně nedaleko obývacího stavení.

Kůlny jsou dvojího typu, buď mají venkovskou stěnu kamennou nebo roubenou; prvé, jak bylo už naznačeno, jsou obyčejně na straně do vesnice, druhé na straně do polí. Stropní konstrukce obojích kůlen uložena je na trámu „restu", neseném buď sloupy s „panty", „rukama", nebo stěnou sousední budovy. Sloupy jsou zapuštěny buď jen do země nebo do zděného podstavce.