rozměry lebky, Velmi jasně odráží se při pozorování mládeže vliv sociálních poměrů. Mimo to možno tuto kapitolu dcplniti údaji z úřední statistiky o zdravotních poměrech toho kterého kraje.

Vedle jiných antropologických přístrojů používal jsem při stanovení barvy očí stupnice prof. dr. R. Martina z Curychu, jež se skládá ze systematicky sestavené skály vzorných skleněných imitací lidského oka od tonu nej světlejšího do nej tmavšího. Podobnou pomůcku (o 30 tonech) sestavil pro určování vlasů prof. Dr. E. Fischer. Při pozorování vyloučil jsem ovšem Israelity a nedávno přistěhovale; mimo to pro konečný závěr zvláště jsem si poznamenal udaje o těch dětech, jež jsou ze starousedlých rodin (na př. ze XVII. st.). Pro posuzování vlivu poměrů sociálních nutno ovšem míti na zření a porovnávati individua z rodin stejného zaměstnání. Celkem učinil jsem si na Poličská záznamy o 729 dětech pokud jde o oči a vlasy, a o 130 pokud jde o ostatní antrop. míry; při tomto posledním měl jsem na zření žactvo 13—141eté.

Uváděti podrobné číslice mělo by význam, kdyby bylo možno uvésti к porovnání udaje z celého kraje. Zatím stačí celkový závěr shrnouti v několika větách. Fysickým charakterem svého obyvatelstva vymyká se Široký Důl z ostatního kraje poličského. Celkový zdravotní stav je lepší. Tuberkulosa, nej rozšířenější nemoc na Políčsku, objevuje se tu v míře mnohem menší, na prvém místě z toho důvodu, že je tu hlavním zaměstnáním zemědělství a ne jako jinde tkalcovina. Z kreténů, jichž počet je v tomto kraji značný, —. skoro nejvíce v Čechách —• není v této dědině ani jeden. Výška postavy je střední a vyšší; číslice udávající vzrůst mládeže týchž sociálních poměrů jsou v této dědině největší (nejmenší v Březinách), Dimense lebeční jsou střední a neliší se od pozorování v jiných dědinách. Velmi nápadný je rozdíl v barvě očí. Kdežto v čistě horských vesnících Poličská překvapuje veliké procento modrých očí, a to sytě modrých očí —• tento zjev je nápadný i prostému pozorovateli — je v Širokém Dole toto procento menší; mnohem více je tu očí šedých (dle Martina ton č. ,,9—12") а dosti značný počet očí hnědých. V barvě vlasů není již toho rozdílu; jako jinde i tu nejvíce jsou zastoupeny tony dle Fischera č. 9, 11, 12. Překvapující je celkový tělesný habitus a zdatnost mládeže široko-dolské. Vedle uvedených celkových sociálních poměrů rozhodující je tu i ta okolnost, žie jen sporadicky a na krátkou dobu objevilo se tu domácí zaměstnávání dětí síťkováním, hlavní zhouba to a příčina degenerace tohoto kraje. Duševní nadání je velmi dobré.

Také v kroji obyvatelstva širokodolského odráží se přechodní charakter této dědiny. Vytvořily jej poměry sociální a příbuzenské svazky, jež poutaly osadu i do Litomyšlska i do Horáčka. Atak chodili tu v šatu, jenž byl jakousi směsí obou. Kroj selský prodělával různé módy a to vlivem města; ovšem kroj selský byl vždv o hodně, pozadu za svým vzorem. Příčinou byl jednak přirozený konservatis-mus povahy a potom šetrnost; nepořizoval se nový šat, pokud starý nebyl roztrhán a to při jeho důkladnosti dlouho trvalo. Starší tradice z této vesnice se nezachovaly, a tak, až na jediný detail, není možno zaznamenati staršího způsobu odívání, než z poč. XIX. stol.

Mužský kroj. Mužská košile byla bílá, z domácího plátna, a zapínala se vzadu, kde byl rozparek až po pás; na pozdější zapínání