к rodičům mnohem uctivější než nyní a také mnohem více „přidržována к práci," Nicméně í dnes účastní se veškeré práce v hospodářství celá rodina; nikdo není vyňat, a nejméně hospodář, jenž nejen práci řídí, ale také, a to namnoze práci nej těžší a nejhrubší, vykonává.

Řekl jsem při odstavci o pokrmech, že tato dědina i e velmi šetrná. Ještě nyní berou si výpomoc jen tenkráte, když na práci nestačí. A nejinak tomu bylo ovšem i dříve. Chasy bylo poměrně velmi málo; byla buď z domácích chudších rodin nebo z hor. Chasník a děvečka najímáni bývali o Novém roce. Byli členy rodiny, s níž u společného stolu a z téže mísy jídali; to je posud. Hospodáři a hospodyni vykali, oslovujíce je „hospodář", „hospodyně", dětem tykali. Spali ve chlévě na „palandách". Mimo práce hospodářské byli povinni chasníci i děvečky v zimě příští a tkáti (do 10 h. večer). Roční plat byl dříve malý: děvečka měla 12 zl., věrtel lněného semena, (to prodala na olej) asi 22 až 30 loket plátna a na rozmanitých dárcích, „přídaneček" v ceně okolo 1 zl.; chasník měl totéž, jen o míru obilí více. Nyní má děvečka průměrně 80—120 K, chasník 160 K.

Na konci této stati o rodině zmínku o otázce pohlavní. V této věci měl a namnoze posud má náš lid názory vlastní skoro všem primitivnějším národům. Tak jako velmi přísně dbá manželské věrnosti, tak naproti tomu ponecháváno mládeži dosti svobody, zvláště pokud jsou, abych tak řekl, stejných společenských vrstev; a i jinak nepovažují dospělí za nemravné rozmanité zvyky a žerty obsahu velmi smyslného. — — Pokud jsou děti nedospělé, spí s rodiči ve světnici; ne j oblíbenější místo je tu za kamny. Jak mládež odroste škole, nabývá svobody; spí v komoře, na sýpce, na hůře, nebo ve chlévě a pod. Tu již vedle rozmanitých žertů a dvoření projevem sympatie jsou noční návštěvy hochů u děvčat, zálety; říkají tomu „chodíti na kalandu", nebo „cho-díti na štráf". Jsou také přesně stanovené dny, čtvrtek nebo častěji sobota. —■ Mladík nejprve pátrá, kde jeho vyvolená spí, bud dozví se to přímo od ní, nebo vyzvídá u jejích sourozenců. Přicházívá pozdě večer a odchází přede dnem. Třebaže tyto návštěvy jsou tajné, přec časem se o nich rodiče dovědí; ale nebrání jim, zvláště, když by se mohla z těchto záletů vyvinouti vážná známost a svatba. Ale často vystřídá děvče několik ctitelů, Nemanželské děti jsou přes to výjimkou, poněvadž mládež je opatrná (c. inter.); po případě pak „baba pří-sežná« (porodní) pomůže zachrániti »pocestnost«. Prostředky bývaly rozmanité, odvary různých bylin, hlavně chvojky, jež nikdy nechyběla za okny porodních bab. — Nepřijíti v noci je považováno děvčetem za nevěru a první její otázka při nejbližší setkané je: „Kde si v sobotu byl?" nebo: „U které si v sobotu byl?" Při tom bývalí mladící ostražití, aby jim nechodili za děvčaty z cizí vesnice. Jestliže se o podobné škodné dověděli, svorně si na něho počíhali, a když ho dopadli, buď mu nabili, nebo se musel v hospodě vykoupíti anebo „kukal". Bitím donutili ho, aby vylezl na strom, dole stáli až do rána na stráží a na posměch mu kukali. — Tato volnost je ovšem původem starobylá, všem národům společná a stejně vysvětlitelná. Zde mi ovšem vykládali, že původ této svobody je v dobách, kdy mládež obojího pohlaví hlídávala v nocí na lukách bělené plátno.

Jiné zvyky smyslného obsahu při svatbách nebo krtinách provozované jsou „mandele". Na zem položí se mužský, na něho napříč