56

K. Chotek:

ale hlavně, poněvadž jsou zvyklí polní práci, jdou na farmy do Ne-brasky; za posledních 25 let odešlo z této dědiny 70—80 osob. Příčinou je touha po lepším výdělku a bohatství vlastní zdejšímu šetrnému, ba někdy až к sobě lakomému lidu. Do Ameriky odcházejí většinou svobodní muži a tím se přirozený nepoměr mezi mužským a ženským pohlavím ještě zvětšuje. Proto mnoho děvčat odchází do kraje, sloužit do vesnic i měst (hlavně Litomyšle), a zde se provdávají, — To jsou příčiny výše uvedeného odHvu obyvatelstva. Zjev tento ovšem zvlášť vystoupí, sledujeme-li jej v celé krajině. Jak patrno problém jihočeský nutno rozšířítí i na jiné krajiny. Také tu založením většího průmyslového centra mnoho by se změnilo.

Posléze nutno připomenouti uvedené již dočasné odcházení do Rakous a Moravy na polní práce.

Přistěhovateíství pokud dříve bylo, dálo se hlavně z hor; mnohem méně z kraje.

O povaze obyvatelstva nelze říci o nic více, než bylo posud naznačeno; lid je dobrý, a zvláště znovu třeba připomenouti přičinli-vost a snahu hospodářsky se upevniti a připraviti dětem lepší budoucnost. Jiných vad, mimo jíž uvedené, jsem nepozoroval.

Vzdělání je tu průměrné. Do nedávna se četlo poměrně velmi málo; poslední dobou více, hlavně noviny strany agrární. — Škola, vlastně lépe řečeno, vyučování bylo v této osadě od konce 18. st. Tradice, jež o starém způsobu učení u nejstarších pamětníků se udržely, jsou dosti kusé. Z učitelů byli mi jmenování Váňa a Břeň. V nejstarší době nebylo vyučování vyhrazeno určité místo; vyučovalo se po chalupách, a kde učitel učil, tam také jedl. Teprve později byla ustanovena malá světnice jednoho statku, asi výměnek, za učebnu. Děti chodily ve stáří od 7—12 let, nej vyšší počet býval asi 35. Vyučovalo se od 9—12 a od 1—3 hod. V prvním oddělení bylo hlavním čtení; abeceda byla vytištěna na papíře a přilepena na dřevěné desce. Dále se psalo na tabuli „diktanda", z počtů „adice", „subtrakce", „multipili-kace", „divise", „regula de tri"; také žáci opisovali „foršrifty", jichž bylo šest, a učitel je předepisoval za zvláštní odměnu. Psalo se na papíře brky; piřiřezával je učitel a za ořezání tří dostal jedno, nej lepší z kraje kosinky. Jednou' za rok se chodilo do Sebranic „k visitě" na zkoušku. Příjmy učitelovy byly prabídné. Za vyučování dítěte dostával 2 zl. šajnů ročně, mimo to „sobotales" v naturaliích, a za foršrifty. Naturalíe učiteli vybíral kostelník; při tom bylo mnoho mrzutostí, poněvadž lidé chtěli tuto povinnost rozmanitě odbyti. O posvícení dávali „vejražkovej", „skladanej" koláč. Vedlejším zdrojem příjmů byly rozmanité práce písařské. Také opisovali a malováním zdobili modlitební knížky; jeden zvláště pěkný exemplář tuším od učitele Břeně, má pan říd. učitel Kunz na Březinách. Mám za to, že z rukou učitelových vyšla také nejedna předloha к vyšívání. —

Lid je v této dědině zbožný, ale není nábožensky fanatický. Katolíci, kteří mají tu většinu, nečinili evangelíkům, až na výjimky na př. při pohřbech nepříjemností. Kapličky, kříže, sošky svatých jsou na štítech, za okny a jinde jen velmi vzácné. Také pří volbách se ukázalo, že obyvatelstvo není tu smýšlení klerikálního. Příčinou toho je jednak to, že jsou tu zastoupena dvě náboženství, ale hlavně, že zdejší kato-