a veliký příbytek obyvatelstva způsoben byl patrně hromadným usídlením dělnického obyvatelstva, hrnoucího se do blízkého okolí dolů a hutí.

Jsa rodákem z osady na periferii kladenské oblastí, vím ovšem dobře, že vliv průmyslové oblastí zasáhá ještě dále, že ještě celá řada osad různým způsobem těží z blízkosti přehustě obydlené krajiny, jež poskytuje výhodný odbyt produktů všeho druhu. Patří sem i vesnice, v nichž dělníci z dolů a hutí tvoří jistou část obyvatelstva, ale nikdy nebyl jich příval tak silný, aby byl způsobil abnormálně rychlý přírůstek obyvatelstva. Osady takové bylo by snad možno shrnouti v pásmo slabšího neb nepřímého vlivu kladenské oblasti, jež jako prsten, tu širší, tu užší, obepínalo by krajinu s abnormálně zhuštěným osídlením, leč správné vymezení takového periferického přechodního pásma není tak snadné a dalo by se provésti teprve po zevrubných a podrobných studiích místních poměrů v osadách jednotlivých.

V tabulku první pojaty jsou všechny osady v okolí dolů a hutí kladenské pánve, v nichž obyvatelstvo nápadně se rozmnožilo v některých desítiletích od roku 1843. Osady ty rozděleny jsou ve skupiny: skupina a) zahrnuje v sobě osady, které jíž od r. 1843 do 1857 vykazují nápadně značný přírůstek obyvatelstva, skupina b) osady, jež od roku 1857 do roku 1869 poprvé abnormálně vzrostly, skupina c) osady, v nichž silný vzrůst zahájen desítiletím 1870—80; d) osady rychle rostoucí od desítilletí 1880—90; e) osady, jichž nápadný vzrůst počal v letech 1890—1900 a konečně pak skupina f) ony osady, jež teprve v desítiletí 1900—1910 příliš silným rozmnožením obyvatelstva projevily účinky blízkého sousedství dolů.

Podotýkám, že není tak snadno určití přesně hranici, které osady třeba poimouti ještě v užší kladenskou oblast a nepochybují, že moje vymezení nevyhoví plně požadavkům, opřeným i důvody velmi závažnými; pro mne však byl rozhodující jediný moment, a to jest poöet obyvatelstva, daleko rychlejší jeho zhuštění, nežli v okolní krajině.

Neměl jsem času čísla získaná z výkazů o soupisech obyvatelstva doplníti a vyložíti podrobnými místními studiemi, které by zajisté, jak ani dost málo nepochybuji, mnoho fakt ve vzrůstu osad se odrážejících, na světlo vynesly, leč v tom případě stať tato narostla by v podrobnou monografii, jakou nejspíše dlouholetý obyvatel oblasti samotné může s prospěchem podniknouti.

V této stati jen v krátkém přehledu pro lepší porozumění tabulek mohu podati historií vývoje dolů a hutí a znázorniti, v jakém asi směru s vývojem tím jest ve spojení rozvoj osídlení jednotlivých částí kladenské oblasti.

Předem sluší podotknouti, že kladenská oblast průmyslová tak jak vzrůst obyvatelstva jí vymezuje, neshoduje se ani s politickým rozdělením, ani s geologickým pojmem kamenouhelné pánve kladenské. Jen část průmyslové oblastí leží v soudním okresu kladenském, do něhož jen jediná osada přísluší (Vřetovíce), která má vzrůst tak malý, že nemohla býti pojata v naší tabulku, přesahuje však i do okolních okresů, a to do okresu slánského na severu, do okresu novo-strašeckého na západě a do okresu unhošťského na jihu. Z 31 osad průmyslové pánve jen 11 jest v soudním okresu kladenském, 13 leží v okresu slánském, 4 v novostrašeckém, 3 v unhošťském; ovšem, ně-