kolík právě těch nejlidnatějších s městem Kladnem leží v okresu kladenském.

Průmyslová oblast, jak statistikou obyvatelstva jest vymezena, neshoduje se též s kamenouhelnou pánví kladenskou, tato jest na sever, západ i východ daleko rozsáhlejší i sluje též pánví kladensko-slánsko-rakovnickou. Oblast naše však přibližně dobře se kryje s užším pojmem kladensko-buštěhradské pánve, máme-H tu na mysli pouze onu část geologické oblasti, v níž dolování uhlí dosáhlo velkolepého rozvoje. Geologická hranice této pánve к jihovýchodu však není hranicí naší anthropogeografické oblastí, která tu hlavně ovšem vlivem hutí kladenských přesahuje dosti daleko na geologický podklad starší, na praekambrium. Několik osad mimo kamenouhelnou pánev jest totiž ve výhodné blízkosti hutí a mnoho dělníků v nich bydlí.

Podle katastrální plochy obcí pojatých v naši průmyslovou oblast kladenskou, více než třetina rozlohy této krajiny jest pokryta lesem. Lze soudíti, že ještě do konce století osmnáctého a snad ještě později plocha lesem zaujatá byla ještě značnější. Les zaujímá zejména v západní a jihozápadní části pánve rozlehlé rovné plochy křídové opukové vysočiny, která by přes vysokou svoji polohu a drsnější podnebí byla snad výhodnější pro zemědělství, nežli širokými údolími v táhlé hřbety rozoraný kraj bezlesý, v němž pískovcové svahy pro příkrost svou nehodí sie ke vzdělávání. Po stránce zemědělství jest naše oblast daleko méněcennou, nežli okolní krajina na severu, východě i jihovýchodě v okresích slánském, velvarském, smíchovském i unhošfském. Proto také ještě r. 1843, kdy těžení uhlí ještě bylo v plenkách, byly v této oblastí vedle dvou městeček poddaných jen velmi drobné bídné vesničky, daleko menší, nežli průměrné vesnice ve zmíněném žírněj-ším kraji. Koncem 18. století na benediktinském panství kladenském zaznamenán ruch spojený asi s rozmnožením obyvatelstva, neboť založeny byly dvě nové vesnice (Štěpánov a Rozdělov], leč tento zjev patrně jest v souvislosti s vykácením lesů a dlouho předchází počátek kutací činnosti na samém Kladensku, Též nápadný vzrůst Kladna v první polovici 19, století (roku 1814 655 obyv,, r, 1843 1395 obyv.} jest starší nežli otevření prvních dolů v obvodu městečka.

Uhlí nalezeno bylo roku 1775 na Buštěhradském panství na pozemcích v obvodu katastrální obce stelčoveské a jíž v době kolem roku 1843 bylo tu několik dolů v činností, které zajisté zaměstnávaly dosti značný počet dělníků. Doly byly na pozemcích obcí Stelčovse a Cvrčo-vic. Proto můžeme vším právem souditi, že počet obyvatelstva ve Stel-čovsi a snad i ve Cvrčovicích, v Brandýsku i v Dubí jíž před r. 1843 vlivem rozvoje dolování vzrostl. V Kladně samém a v nejblížším jeho okolí bylo též již od konce století osmnáctého horlivě kutáno na uhlí, leč s výsledky velmi špatnými. Sommer ve své topografií zmiňuje se o dvou dolech v Rapicích na panství buštěhradském, z nichž ročně na 300.000 centů uhlí se těží a praví, že lze v několika letech dosíci dvojnásobného výtěžku; naproti tomu pří panství kladenském nečiní o kutání na uhlí ani zmínky.

V obvodu kladenské obce a v nejbližším okolí počalo se opravdově dolovati teprve r, 1846, ale již do r. 1857 bylo tu několik dolů v činností a. mimo to počaly jíž pracovati i hutě železářské dovážející nučickou rudu. I v nejbližších desítiletích vykazují město Kladno i