vesnice v jeho nejbližším okolí mocný přírůstek obyvatelstva, neboť jak počet dolů v činností stoupal i tržba uhlí se zvětšovala, tak í počet dějnictva v hutích železářských a k nim připojených továrnách se rozmnožoval. Mezi lety 1869—1880 oblast rapidně vzrostlého počtu obyvatelstva rozšířila se daleko к severozápadu, neboť bylo v tomto směru na půdě libušínské otevřeno několik velkých výnosných dolů. Východní část oblasti, totiž pánev buštěhradská zarazila se ve vzrůstu obyvatelstva, neboť dolování přestalo se tu dále rozvijetí a jen jediný nový velký důl u Cvrčovic způsobil nový vzrůst vesnice Cvrčovic a náhlý rozmach Olšan. Nové rozšíření dolování ve velkém měřítku к severozápadu a západu v posledních desítiletích mělo za následek nápadné rozmnožení obyvatelstva až i v obcích za širokým pásmem smiečenských lesů v povodí potoka Lodenického čili Kačáku. Některé osady však uvnitř pánve nápadně pozdě jeví značný přírůstek obyvatelstva; takové zjevy nápadné nelze vysvětliti ani polohou ani jiným do očí bijícím faktem; takové odchylky mohly by se vy-lcžiti pouze podrobným prozkumem dějin jednotlivých osad a zejména využitím pamětí starších osadníků. Tak je na příklad velmi nápadno proč Ú jezdec pod Kladnem, vesnice tak těsně ke Kladnu přiléhající, teprve desítiletím 1857—69 zahájil rychlý vzrůst, proč ve stejné době Kročehlavy a Dubí zůstaly tak pozadu za Štěpánovem a Dříní.

Centrum oblasti, Kladno s nejbližším okolím, vykazuje nejmocněji! vzrůst a velmi brzo a daleko předhání východní, buštěhradskou část pánve, která zůstává pozadu. Osady vzdálenější na jihu, západě a severu zřejmě jeví jen svůj periferícký ráz, jich rozmach není daleko tak rychlý, zhuštění osídlení ne tak intensivní. Leč nejhustěji osídlené, ba již přeplněné centrum oblasti se šíří stále, neboť některé osady zřejmě nejsou již s to rozmnožovati dále intensivně své obyvatelstvo, proto vzrůst obyvatelstva přenáší se na osady vedlejší, které dříve nerostly ještě tak intensivně nebo mají možnost vzrůstati i dále к většímu počtu obyvatelstva. Kladno samo je přesyceno již od r. 1880, slabší vzrůst od r. 1890 mají již i Štěpánov a Dřín, od r. 1900 Hnidousy, Motyčín a Libušin. Možno již z toho důvodu, že Kladno není s to umístití veškeré obyvatelstvo, jež by si toho přálo, na svém katastru, mluviti o velkém Kladnu а к tomuto velkému Kladnu právem počítati osady Kročehlavy, Štěpánov, Dřín, Dubí, Hnidousy, Rozdělov i Motyčín, komplex osad s více než 46 tisíci obyvatelů.

Zajímavo by bylo vypočítati průměrnou hustotu obyvatelstva v průmyslové oblasti kladenské na 1 km2 a srovnati ji s okolními krajinami, v nichž zemědělské obyvatelstvo převládá. Nelze tu však do-spěti к výsledkům zcela uspokojivým, neboť rozsah oblasti neshoduje se vždy s hranicemi katastrálních obcí a z toho důvodu nelze plochu její přesně vymezíti. Proto omezíme se na přibližné číslo pro rok 1910, kdy oblast zahrnuje v sobě všech 31 osad v tabulce I. uvedených. Plocha oblasti činí přibližně 128 km2 a obnáší tedy hustota osídlení 651 obyvatelů na 1 km2.

Dosti zajímavý obrázek podává přehled počtu obyvatelstva v soudním okresu kladenském a v okresech přilehlých. Ovšem ještě při sčítání r. 1880 byl dnešní kladenský okres součástí okresu unhošťského i bylo třeba provésti rozdělení nazpět až k r, 1850, kdy proveden