pežnými vpády, nýbrž i svým hospodářským systémem, který celému kraji vnutily. Systém ten vykořisťující vegetaci bez péče o její obnovení zničil v horách lesy nad potřebu. Zejména na planině Šaru pokročilo odlesnění tak daleko, že v některých krajích jsou již nuceni užívati dobytčího trusu za palivo.

Poměrně nej lepší hospodářské poměry jsou v krajích podhorských (na př, Stari Kolašin), kde je dosti vhodné půdy orné, ale není ji dosti pro cizí dobytek, kde obyvatelstvo má naopak vlastní práva pastevní v horách a značnou politickou váhu výhodnou polohou na cestách užívaných horskými kmeny.

Hospodářský význam měst je značně odchylný od poměrů středoevropských. Převážná většina obyvatelstva má rolnické pozemky, bud" v městě samém (okolo domů, odtud nadpoměrná rozlehlost měst], neb v okolí, nebo žije z pronájmu (v různých právních formách) svých neb i propůjčených pozemků. Městský stav, řemeslníci a obchodníci jsou droboučtí podnikatelé, kteří by se nepatrným ziskem výroby a tržby neuživili bez výpomoci vlastního rolnického hospodaření. Totéž bylo lze říci o mnoha nižších špatně placených úřednících v říši turecké. Město v rovině je mnohem větší potřebou horalovi, který si chce vyměniti své výrobky než horští odběratelé, městským výrobcům a obchodníkům. Tím se vysvětluje také nepřiměřená politická váha měst, již lze přirovnati к středoevropskému stavu v pozdějším středověku. Naproti tomu nebylo by správným představovat! si vývoj měst v Starém Srbsku jako osad původně agrárních. Podklad к vývoji dala skutečně potřeba obchodování a dopravy. Vhodnými místy к obchodním jednáním staly se hany, hostince a z nich nej důležitěj ší byly ony, které ležely pří vstupu horských cest do roviny, neboť zde odpočívaly karavany jdoucí tím neb oním směrem, V takovémto místě vyvinula se pak řemesla pro potřeby cestujících atd,, vždy však s podpůrným rolnictvím. Silnější příliv obyvatelstva ryze agrárního nastal pak hlavně pro větší bezpečnost pobytu v lidnatém místě a výhodnější odbyt plodin. Ochranného významu měst použili s výhodou křesťané i nacházíme jejich těžko vysvětlitelné minority i v městech tak protikřesťanských jako byla Djakovica nebo Plav, Původ měst v Starém Srbsku je tedy obchodně-dopravní; proto leží na úpatí hor, nikoli ve středu roviny, jak by bylo výhodnějším pro sídla agrární.

Vznik měst ve velkých i menších kotlinách při východu horských cest do rovin neb na křižovatkách je hlavní zjev ve Starém Srbsku, který má příčiny orografické. Jinak se dělo hospodářské využití území neracíonelně a skoro bez ohledu na vhodnost místních podmínek. Úzkých vztahů к půdě, na něž jsme zvykli u našeho rolnictva, tu není. Odtud také nepochopitelná jinak stěhovavost selského obyvatelstva. Chov dobytka, který se těší jakési péči využívá ve vyšších polohách forem glaciálních; co do bezpečnosti šťastně ji situované vesnice na dolním konci údolí využívají teras fluvioglaciálních, říčních i jezer-ních. Jiného nic se nedá o poměru hospodářského člověka к půdě ve Starém Srbsku stanovití. Více bylo by lze říci po stránce negativní. Společnou příčinou hospodářských nedostatků je horský pastevec nepodléhající právnímu řádu, nepřístupný poučení, bezohledný vůči půdě a sousedovi, urputně hájící okrsek svých pastvin, ať již skutečným neb