mají jiný účel; chrání intimitu rodinného života. Pevný dům zve se „kula". Jeho původní tvar je tak primitivní, že vznikl jistě samostatně v každé krajině, kde jen byl dostatek kamene. Čtyři stěny, pokud lze silné, okna žádná neb úzké střílny, střecha z kamenných ploten a kula je hotova, V krasových krajinách lze většinu domů uznati za pevnůstky, pravidlem je tu potřeba takovéto ochrany největší. Zajímavější jsou kamenné kuly v krajinách lesnatých a v rovinách. Zde je u obyčejných domů stavebním materiálem dřevo, v rovině pak vepřovíce. Kamenný dům značí již způsobem stavby něco odchylného. Tyto kamenné kuly v lesnatých krajinách (v kotlině Plav-ské, v okolí Andrijevice, v Rožaji) jsou vesměs vysoké, uvnitř mívají několik pater a jsou sídly zámožných a vlivných rodin. Dle mého názoru nejsou původu domácího, nýbrž římsko-byzantského a benátského. Ve vnitřním zařízení dostalo se jim přeměn dle potřeb mohamedánskeho rodinného života. Kamenná kula v krajinách lesnatých, v rovině a posléze v městech byla vždy znakem politické váhy a politických aspirací,

Od vpádu Turků měly obranný význam také kláštery. Kláštery byly stavěny tak, že budovy tvořily eliptický celek a byly průčelím obráceny dovnitř, kdežto z venčí se vidělo jen mohutné zdivo. Přímý ráz obranný měly jen tam, kde vpády mohamedánů byly pouze přechodné, tak na příklad Morački mcnastír. V okresu trvalého tureckého panství, jako na Kosovu nebo v Metochijí, udržely se monastýry spíše pověrečnou hrůzou jinověrců, než silou zdiva, přece však pevná stavba, na př. Vysokých Dečan, byla odůvodněna obranou před náskokem některé tlupy z vrtkavých albánských kmenů.

Neustálá potřeba obrany způsobila tedy v Starém Srbsku tyto sídelní zvláštnosti:

1. Nepoměrné zhuštění a soustředění obyvatelstva jednak v horách, jednak v městech.

2. Vznik několikerých okrsků různé bezpečnosti: a] okrsku horského, kde stačí к odražení drobných útoků rodová ves, sdružená salaš, neb i ojedinělý dům obývaný silnější rodinou: b) okrsku podhorského, který uzavírá horalům cestu do rovin, c) okrsku rovinného s řídkým, stále ohrožovaným obyvatelstvem, d) lidnatých měst.

3. Vznik zvláštních obranných staveb: kul, klášterů i rodinných domů (dugačka kuča).

Otázka, jak hospodářsky využiti půdu byla v Starém Srbsku dosud druhořadnou. Obyvatelstvo věnovalo jí také péče co nejméně,, Extensivní chov dobytka, který hoví zájmům obyvatelstva horského, převládl tu úplně. Bojovní a obávaní horalé dovedli pro prezimovaní dobytka udržeti si pastevní právo na rozsáhlých plochách v rovině, čímž nejlepší orná půda ztracena. Lze dobře předpokládati, že pastýřské kmeny sídlily nejprve v rovinách samých, kde stepní vegetace byla stejně příznivá chovu dobytka jako rolnictví. Jích zatlačení do hor nastalo pravděpodobně v době panství římského a znovu v době srbského carstva, leč ochabnutí státní moci mělo ten účinek, že ponechavše si stálé sídlo v horách počaly přechodně navštěvovati roviny. Dnešní rolnictví je zde původu novodobého, vždyť pěstuje vesměs plodiny americké: kukuřici, zemáky, tabák. Pastýřští kmenové zadrželi hospodářský vývoj v rovinách Starého Srbska netoliko lou-