Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 3



rala a jednostranně vyvinutým křídlem a připojenou к němu deskou na stranu odhrnovala i spodem na vrch obracela. Brázdy při tom tvořily se hlubší a půda byla dokonaleji zorávána a zkypřována.

Pluhy tohoto rázu lze doložiti ze západní francké a anglosaské Evropy obrazem už z X.—XII. století a literárně ještě dříve. U Slovanů dokládají nám je teprve pod obvyklým terminem aratrum magnum nebo slov. plug listiny^ z XIII. století a obrazem teprve kalendáře a kroniky stol. XVI.1) Do Českého Musea dostal se však r. 1895 vzácný nález hospodářského nářadí, který byl odkryt ve vnitřku staré tvrzky v Semonicích u Smiřic na Královéhradecku.2) Nález tento vůbec pro zajímavost svou zasluhuje v celku řádného publikování; v něm vedle jiného objevily se i železné části dvou pluhů: dvě radlice a dvě silná čeresla, dnes obvykle krojidly zvaná (obr. 3.). Radlice je už, jak z obrazu vidno, zcela jiná nežli předešlé. Je jednostranná, má silně vyvinuté křídlo trojúhelníkové podoby a zahnuté tak, že zemi odhrnovala na jednu stranu. Délka krojidla je 51, radlice 38'5, šířka této 27 cm. Obě radlice ukazují, že se v semonické tvrzi oralo už pluhem mnohem dokonalejším než- bylo staré rádlo slovanské. Předměty, zobrazené pod č. 3. a 4. jsou dvě otky železné zdélí 15. cm k seškrabování země na radlici přichycené.

Dobu, z níž semonický nález pochází, určiti lze jednak z formy jiných věcí tam nalezených, na př. z klíčů, jež ukazují ještě formy gotické a z mince, jež je pražským grošem Václava II. (1278—1305).

To vše nasvědčuje asi počátku XIV. století3) a s tím se ovšem srovnává dobře i vyvinutá forma uvedených součástí plužních. Je to však vždy nejstarší, dosud mi známý, skutečný český pluh.

    L. Niederle.

Nářadí plužni z obrazu kancionálu sedlčanského (1591).


1) Český Lid VII. 241.
2) Zde se v zahradě při odkopávce vršku přišlo na zbytky budovy původně patrové, jejíž patro dřevěné shořelo a sřítilo se do zděného přízemku. V ssutinách byly nalezeny věci z prvního patra oddělené vrstvou lepenice a shořelých trámů od nářadí, které se nalézalo patrně dole v přízemí. Zde byly také popsané součásti plužní. Věci ty vykopal z části p. poslanec Jaroš, jehož prostřednictvím se dostaly do Musea, a z části musejní laborant p. Landa, jenž mi o vykopávce podal tuto zprávu. Zděný spodek stavení byl šíře 6,60 a délky 8,5 metru.
3) V Zemském museu je nález označen etiketou: „Ze staršího středověku", což je ovšem nesprávné nebo aspoň svádí к představě nesprávné. V Památkách (XVII. 662) označil prof. J. Koula stáří XIV. stoletím.

Předchozí   Následující