str. 23
kus slova („tuli, tuli, tuli") třikráte opakován, nýbrž dokonce ještě potom jedna slabika nastavena (tu - tulipán), což je neklamná známka, že bylo již na hotovou melodii skládáno. Začátek tohoto textu mohl velmi dobře býti vzat z příbuzného „sedláka" (Erben 589), též rytmus furiantský obsahujícího. Zdá se mi však 2) velmi pravděpodobno, že původní text existoval (t. j. že není „furiant" tancem původně instrumentálním), že obsahoval slovo „furiant" přímo a že německý text Ritters-berkův — spolu s přejatou melodií — jest v tom jeho ohlasem.17)
Pokud jsem se na Chodsku za svého pobytu (1903/6) přesvědčil, docházeli čeští muzikanti velmi často do sousedních německých vesnic. Ba možno říci, že se to znenáhla stalo jediným jejich příjmem, zatím co české vesnice obsadila „panská" („turecká") muzika nebo jen harmonika. „Co jim hráváte?" ptal jsem se dudáka z Domažlic (Jana Kobese). „No, náše písničky; a japak se jim liběji!" „A zpívají je?" „I něco voni při nich brblají, člověk jim nerozumí".18) Jest velice pravděpodobno, že i dříve čeští muzikanti z těchto krajů chodili často do německých osad; a tak si lze vysvětliti tento vliv (i jiné), tak jako zase opačné vlivy na př. „Ländleru" na naši „sousedskou" (již lidový název sousedské „štajryš", „štajdyš", „tajč" o tom svědčí).
Než vraťme se к „furiantům" vůbec. Obkročák s potřesy popsán je v C. Lidu (VII. str. 322) při tanci „Sedlák" na melodii shodnou s naším příkladem B, jen notovanou vesměs v osminách: „Takt 1. [naše takty 1. a 2.] na každé noze dvakrát potřes a obkročákem se otočit v pravo, počínaje levou nohou (tedy: levá, pravá, levá). Takt 2. [naše takty 3. a 4.] valčík (pravou nohou se začne)." V dohře (druhé části) je tento tanec nepravidelný (mění skutečně takt). Pro úplnost uvádím ještě varianty tohoto melodického typu; jsou to tance Holasovy: IV. 226 а, V. č. 154 a, b (taktéž v dohře nepravidelný) a instrumentální VI. č. 6.
Erbenova „Furianta" najdeme ještě v C. Lidu 1897, 367 (je totožný s Erbenovým) s popisem tanečním, jenž o vlastním tanci ničeho nepraví. Připojena je však jako druhý „Furiant" krásná instrumentální melodie, kterou si třeba pouze notovati i v první části ve tříčtvrtním taktu dle našeho způsobu:
17) Kdybychom soudili z obdobné stavby veršů, jak se vyskytuje v druhé sloce této písně:
Koukej, koukej, koukej, jak je sedlák hloupej
koukej, koukej, koukej, jak je hloupej,
formy u lidové písně vůbec nadmíru oblíbené, na první sloku, bylo by ji lze rekonstru-ovati takto:
Sedlák, sedlák, sedlák jevelkej furiant,
sedlák, sedlák, sedlák je velké j pán,
s pokračováním dle Vycpálka:
von má pás přes břich, na vrchu kožich,
sedlák, sedlák, sedlák je velkej pán.
18) V německých vsích na Domažlicku je téměř v každé jiný dialekt.
|
|