boru, uvádím tu jen krátce, že pravděpodobný text „sedláka" ze sbírky Rittersberkovy jest:

To je pravděpodobný text prvního dílu krásných tanců Ritters-berkových; jaký byl text dílu druhého, nelze tak snadno určiti. Snad se celý tento druhý díl jen hrál, tvoře tedy jakousi „dohrávku" к písni jednodílné. Snad se hrála jen „vložka" a při opakování typu se opakoval druhý řádek textu; zvláště u tance č. 8 s vložkou modulující (na niž se dobře hodí pouhé „la la la") klonil bych se к této druhé možnosti.

Tento typ počíná jedním taktem třídobým (sousedským), po němž následují dva takty dvoudobé (obkročákové); celek uzavírá zase jeden takt třídobý (sousedský). Jest tedy typ tento čtyřtaktový a jeho schéma zase trojdílné:

{ s | o o | s }

Tak jako při sýkorce, vyskytují se i v tomto typu zhusta zápisy, označující poslední takt jako dvoudobý. Ze sedmi tištěných zápisů, jež jsou vesměs varianty jednoho tance, uvádějí poslední takt typu jako třídobý pouze dva zápisy Zemánkovy (Chr. str. 287—čís. 34 z písní — a str. 491 „Směsek"). Druhý zápis jest vlastně jen opravou prvního2,1) po stránce vzájemného poměru třídobých a dvoudobých taktů (třídobé tu zapsány jako tříosminové, dvoudobé jako dvoučtvrtní; v původním zápisu na str. 287 jsou třídobé takty zapsány tříčtvrtně a připojena známá poznámka „3/4 zrychleně, 2/4 takt volně", což ovšem není přesné označení dvojnásob volného tempa!). Jeden zápis z С Lidu, (1899, 132 směsek), jinak rytmicky naprosto konfusní, má aspoň na konci tance poslední takt správně označený jako třídobý. Ostatní čtyři zápisy — C. L. 1899, 131 „směsek", Hoř. 10 „mateník", Hol. V. 136 a 174 „směsky" — mají tyto poslední takty notovány dvoudobě,

Vedle uvedených zápisů Zemánkových jest důvodem pro existenci závěrečného taktu třídobého v tomto typu popis tance. V zápisu Chr. 491 (Chr. 287 popisu nemá) jest předepsán vždy na tento takt „valčík". V obou zápisech z C. L. předepsáno jest poněkud neurčitě na druhý, třetí i čtvrtý takt typu (tedy na o o | s) „půldruhého (?) kroku obkročákového". Patrně jsou tu počítány nesprávně dva kroky obkročákové (na jedné a pak na druhé noze) za jediný „krok"; byl-li by tedy jinak popis ten správný, bylo by možno jen připustiti, že se snad někde tančí poslední třídobý takt též jedním krokem obkročá-kovým, ovšem časově o polovičku delším než jsou ty, jež připadají na dvoudobé takty.30) Podobně neurčitý je popis tance hořického. Holas