str. 94
„Věstník" prvou zprávu o činnosti svého musea, která byla ovšem v samých začátcích postižena nepřízní doby válečné. Národopisné museum v Uh. Hradišti neomezuje se pouze na památky lidového života. Je vlastně museem vlastivědným shromažďujíc vůbec památky svého kraje: tak zařídilo i zvláštní oddělení pro památky válečné. Ostatní musejní oddělení jsou: obrazárna, v niž jsou zastoupeni malíři moravskoslovenští i cizí, pokud brali látku z Hradištska, knihovna, sbírky přírodopisné, archaeologické, oddělení církevní a národopisné, к němuž se pojí kolekce slovenská. Sbírky národopisné jsou rozčleněny v keramiku, výšivky, kroje a krajky. Kolekce keramická, jež zaplňuje velikou místnost, čitá nad 1000 kusů selské majoliky, z nichž nejstarší je datován rokem 1610. Uspořádána je dle původu. „Některé cizozemské předměty", jichž zpráva vzpomíná, jsou při vlastivědném poslání musea připojeny asi jen za účelem srovnávacím. Rovněž výšivkový materiál je sestaven dle krojových oblastí (Horňáci, Kyjovsko, Hradištsko, Břeclavsko a — zase as pro srovnání — ukázky z Valašska). Fotografie připojené к výšivkám ukazují jejich užití na kroji. V oddělení krajkářském jsou zastoupeny typické krajky moravské a uherskoslovenské i některé cizozemské. Mimo uspořádání sbírek dle odborů a v odborech dle původu jsou sestaveny p. Kretzem i některé kolekce dle ornamentu, kde „vyniká oddělení obsahující užití ornamentu rakouského orla na plachtách a krajkách, k tomu připojena je keramika, na které je namalován rakouský orel, vše z dob Marie Terezie, což svědčí o věrné loyalitě našeho lidu к panovnické rodině" (str. 18.). Sbírky zaujímají dvanáct místností. Nyní se katalogisují a připravuje se průvodce museem. Knihovna má na 1500 čísel. Museum udržováno je spolkem (členský příspěvek 2 K) a podporami veřejnými (ministerstva veř. prací, měst. rady, spořitelny a j;) -z.
@--------------------
Časopisu Matice moravské vyšel ročník XXXIX, (za r. 1915) koncem minulého roku v jediném svazku. Na Časopisu je patrno, že redakce byla v posledních letech osvěžena novými silami, které šťastně rozšířily dosavadní sbor přispívatelů. Časopis nyní klade zvláště dobrou váhu na rubriku literární, k níž řadí se většinou svého obsahu i bohaté a při tom kritické zprávy. К svazku připojena výroční zpráva Matice moravské za r. 1914. Dle ní byla činnost spolku ochromena značnou újmou finanční: Po propuknutí války sešlo se subvence státní ; ale ani zemská subvence nebyla M. M. vyplacena za r. 1914 a matiční komisi na vydávání historických památek moravských již ani za r. 1913. Při tom ubývá spolku i členů, jichž bylo 736 (proti 804 v r. 1911). Příjem M. M. byl 5.095-27 K, vydání 7.408-25 K; schodek 2.312-98 К hrazen ze spolkového jmění, jehož do r. 1915 zbylo 19.748'49 К základního fondu а 646'16 К jmění výdajného. Historická komise měla 5.424"21 К příjmu а 10.895'13 К vydání; i zde hrazen schodek 5.470'92 K z dosavadního jmění, jež se tím ztenčilo na 18.97028 K. Přes to M. M. pokračovala v činnosti publikační a vydala XXXVIII, ročník „Časopisu" a Černého rejstřík к latinským zem. deskám moravským ; mimo to je v tisku I. díl Bidlových „Památek Ochranovských". -z.
@--------------------
Prof. dr. Josef Gruber dal v loňském „Obzoru Národohospodářském" dobrý podnět sbírati památky doby válečné a uchovati je v samostatných odděleních našich museí pro budoucnost. Podnět nevyzněl na piano. Aspoň Zemské museum oznámilo v denních listech, že sbírá materiál vhodný pro zobrazení válečných účinů na všechen život národní a mnohá musea krajinská (místní) seřizují oddělení, v němž by se zračil odlesk doby válečné na jejich působiště. Válečné museum dle projektu Gruberova mělo by zachovati především všechny časopisy, vycházející za války a to i jejich vydání po úřední censuře i rukopisy míst censurou vyřazených ; mělo by sbírati všechnu válečnou literaturu, knihy, letáky a brožury, úřední vyhlášky, lístky polní pošty, zápisky bojovníků, fotografie z pole válečného, jež nemohou zatím ještě býti reprodukovány, modely, pa-
|
|
