str. 93
řejných (města) i soukromníků. Sídlí v lipském Museum für Völkerkunde (Grassi-museum), jehož ředitel jej spravuje. V programu institutu je nejen vědecká práce v ústavu samém, nýbrž i vědecké expedice. Činnost jeho vztahovati se bude na všeobecný národopis. -z.
@--------------------
Verband deutscher Vereine für Volkskunde snaží se sebrati a zachovati materiál
0 účinech doby válečné na lidový život duchovní. Mimo jiné vydal za tím účelem dotazník o lidové pisni ve vojsku, kterým nechce zjišťovati texty písní (— spokojuje se sdělením jejich počátečních slov —), nýbrž které písně jsou zpívány a za jakých okolností. Otázky dotazníku jsou: 1. Které vojenské a které jiné písně lidové, kramářské nebo znárodnělé jsou v poli vůbec zpívány a které se zvláštní zálibou. 2. Jsou u některých sborů vojenských ty či ony písně, jinak obecně známé, zvláště oblíbeny, či mají některé sbory své vlastní, zvláštní písně ? 3. Je pozorovati při tom rozdíly dle krajů, z nichž se ten který sbor doplňuje? 4. Bylo pozorováno, že během války písňový poklad se mění, že některé písně nově se objevují a šíří, že pronikají od sboru ke sboru a pod.? 5. Kdy vojáci nejspíše a nejraději zpívají? 6. Mají některé úkony (j. pochod a p.) své zvláštní, určité písně? 7. Jaký význam mají písně náboženské, jaký vlastenecké (Deutschland über alles . . . , Wacht am Rhein . . . a j.) ve zpěvích vojska ? Které písně toho rázu, kdy a kde bývají zpívány? 8. Osoby zpěváků: zpívají jednotlivci {jakého vzdělání) nebo sbor? Zpívá píseň jednotlivý zpěvák a sbor pouze refrén? 9. Vyskytují se v textu nebo nápěvu známých písní nápadné zvláštnosti nebo snad
1 změny, vzniklé teprve během války? 10. Co bylo pozorováno o nových písních, složených za polního tažení samými vojáky-inteligenty i muži prostými? 11. Působil na písně jazykově, hudebně nebo věcně zabraný nepřátelský kraj ? 12. Jaký význam mají pro zpěv a siření písní psané a tištěné zpěvníky? Odpovědi na uvedené otázky přijímá berlínská Zeitschrift d. Vereins f. Volkskunde a prof. dr. John Meier ve Freiburce, kde budou dotazníky uloženy v „Deutscher Volksliederarchiv". Pro archiv ten ovšem jsou také sbírány texty i melodie nových lidových písní doby válečné. U nás pro obtíže censurní nelze následovati německého příkladu. — Nemenší význam pro poznání lidové psychy mělo by i zaznamenání různých pověstí, zpráv a dohadů válečných, šířených v obecenstvu i ve vojsku. Záznamy ty měly by veliký význam nejen pro lidopisce nýbrž i pro budoucí historii politickou a byly by důležitým pramenem poučení i pro státníky a politiky, kteři posléze i v budoucnu budou musit zakládati svoji práci na duchovním životě a sklonech širokých vrstev občanských. -z.
@--------------------
Dotazník o životě vojenském vydal známý švýcarský lidopisec, prof. E. Hoffmann-Krayer (Allg. Schweizerische Militärzeitung 1915, č. 16 а 17). Otázky jsou tu kladeny:
I. o prostředcích, jichž lid užívá, aby se vyhnul vojenské službě; 2. o zvycích při odvodech; 3. o zvycích za bitvy a po bitvě; 4. o prostředcích na ochranu života (amuletech a p.); 5. o lidových prostředcích léčebných proti opruzení a jiným malým neduhům; 6. o prostředcích, kterými lid zabezpečuje trefu při střelbě; 7. o předzvěstích války; 8. o válečných proroctvích; 9. o pověstech z bojiště; 10. o vojenských písních;
II. o komických nápisech; 12. o textech, podkládaných signálům; 13. o řeči (hantýrce) vojáků. -z.
@--------------------
Národopisné Museum v Uherském Hradišti počalo r. 1915 vydávati drobnou ročenku „Věstník", jehož 1, svazek přináší Fr. Kretze podnětný článek „Krojová mapa Slovenska", toužící, aby součinností odborných kruhů československých a uherských {recte maďarských) byla sestavena podrobná krojová mapa a album krojové uh.-slovenské. Svědectvím o péči, kterou věnují věci v Uhrách, zaznamenává vládní nařízení, aby na náklad stolicí, pokud se týče obcí, byly pořízeny úplné kroje mužské a ženské všech variantů a všech národností pro národopisné museum v Pešti. Jinak podává hradištský
