méně umělými; hlavním vodítkem jest„ nadprůměrný či podprůměrný přírůstek obyvatelstva. Obyvatelstvo Cech rozmnožilo se od r. 1843 do r. 1910 skoro o 60 proc. v průměru pro celou zemi, možno tedy již zdvojnásobení počtu obyvatelstva za tu dobu považovati za jev svědčící příznivě pro hospodářskou zdatnost místa nebo celé oblasti, kde lze je zjistiti. Ovšem vlastní střediska průmyslových oblastí a města, která jsou výhodnými pro obchod uzly dopravními vykazují namnoze zhuštění obyvatelstva nepoměrně vyšší, postupně však к periferii takových oblastí intensity zhuštění obyvatelstva ubývá až konečně ve větší neb menší vzdálenosti nastupují místa, která zřejmě leží mimo zhušťu-jící vliv průmyslového neb komunikačního centra a jeví přírůstek obyvatelstva přibližně rovný průměrnému přírůstku zemskému nebo dokonce i přírůstek slabší ano i úbytek, aspoň v těch desítiletích, kdy odliv obyvatelstva do oblastí získávajících (domácích i cizích) byl značnější.

Myslím, že nenadsazuji, tvrdím-li, že v podrobném obraze přirozených oblastí populačních, jak nám jej podá zpracování soupisů obyvatelstva za dobu od 1843 do 1910, budeme míti velmi názorný dokument pro hospodářské dějiny naší vlasti v té době národohospodářského přerodu a ruchu. Zašel bych však příliš daleko, kdybych chtěl sám změny hustoty, přírůstek neb úbytek obyvatelstva podrobně v příčinách, jež je vyvolaly, sledovati a zdůvodňovati; něco takového může býti jen úkolem specielní práce monografií místních neb oblastních, к nimž třeba probrati se bohatým a ne vždy snadno dosažitelným materiálem zpráv obchodních a živnostenských komor, nejrůznějších korporací jiných a namnoze též i ústní tradicí pamětníků, kterých brzo již bude po řídku.

Podotýkám znovu výslovně, že hledím na úkol svůj ze stanoviska geografa a že jsem si docela vědom pochybností a námitek, které statistik se svého hlediska může vším právem pronésti proti způsobu, jakým používám výsledků sčítání namnoze nestejné metody a spolehlivosti. Po stránce geografické však odchylky takové zajisté málo padají na váhu, neboť na celkový obraz počtu obyvatelstva již i při jednotlivých osadách mají zajisté vliv nevelký. Přes tyto nedostatky po stránce statistické bude, jak doufám, dílo mé užitečným obrazem toho, jak v počtu obyvatelstva zrcadlil se hospodářský stav naší vlasti a stane se důležitou pomůckou nejen pro geografy, nýbrž i pro historiky Cech a chovám pevnou naději, že bude namnoze i pobídkou pro znalce místních poměrů, aby pokusili se podrobněji vylíčili jevy a poměry, pro něž změny v počtu obyvatelstva jsou jen příliš lakonickým výrazem.

První drobný pokus na tomto poli učinil jsem roku minulého zpra-covav obyvatelstvo průmyslové oblasti Kladenské v době 1843—1910, druhým jest tato stať, jež jedná o oblasti, jejíž lidnatost nad průměr se zvýšila vlivem hlavního města Prahy, jako střediska komunikačního, průmyslového i správního. Další stati, z nichž některé snad ještě bude mi dovoleno pubíikovati v tomto časopise, budou zabývati se jednotlivě oblastmi, v nichž poměry lidnatosti určitým způsobem stejnými as vlivy se změnily, konečná pak práce podá ucelený přehled o obyvatelstvu království českého v letech 1843—1910 spolu s mapou, na níž oblasti zhuštění i úbytku obyvatelstva budou co nejvýrazněji znázorněny.