OBYVATELSTVO KRÁLOVSTVÍ ČESKÉHO V LETECH 1843—1910.

Již dávno tanulo mi na mysli, zpracovati materiál, který poskytují soupisy obyvatelstva v království českém, po stránce geografické. Byl jsem si vědom, že dosavadní pokusy o sledování počtu obyvatelstva, jak ve výsledcích jednotlivých sčítání sé jeví, byly práce statistiků, jimž moment prostorový, přiblížení se co nejužší к přirozeným poměrům, byl dosti vzdálen i nadál jsem se, že podrobné zpracování, které bude vycházeti ne od okresů soudních neb hejtmanství, oblastí to s hranicemi více neb méně umělými, nýbrž od nejnižších jednotek samostatných, totiž od míst, od jednotlivých osad, může přinésti mnoho cenného pro poznání přirozených oblastí populačních i hospodářských v království českém.

Velká nade vše očekávání se protahující válka s nedozírnými ještě následky převrátí po mnohé stránce vývoj, kterým obyvatelstvo evropské se bralo až dosud, problémy populační budou vypadati zcela jinak a proto možno periodu dosavadního vývoje považovati za něco uzavřeného. Soupisem obyvatelstva z r. 1910 končí se dlouhá klidná epocha v životě evropského lidstva, která vyznačuje se nejostřeji soustřeďováním obyvatelstva v městech a těch územích, kde skupil se moderní průmysl za dobrých dopravních podmínek. Těžení nerostů ve velkém, tovární průmysl a zhuštění moderních prostředků komunikačních způsobily i v Čechách značné změny v seskupení obyvatelstva, rozdělily celou zemi v oblasti, v nichž počet obyvatelstva rozmnožil se silněji nežli přirozený přírůstek ukazoval, a v oblasti, v nichž přirozený přírůstek se ztrácel stěhováním buď do přitažlivějších krajin vlastní země neb i do ciziny.

V některých zemích západní Evropy a to na prvním místě v Anglii nastala doba, v níž vlivy většího rozpětí průmyslu začaly se ukazovati též nadprůměrným vzrůstem obyvatelstva v městech neb oblastech příznivými podmínkami nadaných, již koncem osmnáctého století. u nás bylo by snad možno začíti se zpracováním materiálu, který jednotlivé soupisy obyvatelstva poskytly, již od polovice osmnáctého století, leč obtížná práce s archivním balastem neměla by velkého smyslu již proto, že u nás začíná perioda průmyslová mnohem později. Myslím, že opravdu bylo by zcela zbytečno vraceti se ještě dále nazpět než ke sčítání z r. 1843, jež první jest až do podrobností snadno přístupno.

V té době teprve začíná ruch v českých uhelných pánvích, průmysl továrničky jest dosud v plenkách a železniční spojení právě vstupuje v život. Můžeme vším právem očekávati, že tyto moderní vlivy uplatnily se tehdy ještě měrou zcela nepatrnou, takže zpracováním soupisů počínajíc rokem 1843 až do r. 1910 nabudeme podrobného a spolehlivého obrazu o výsledcích rozmnožování a pohybů obyvatelstva v království českém, jak dány byly klidným hospodářským vývojem v době uhlí, železa, páry, železnic a kapitálu.

Směr zpracování je geografický, zajímají nás totiž na prvním místě poměry prostorové, vymezení přirozených oblastí s hranicemi co nej-