jimž obyvatelstva ubylo o něco v tomto období podobně jako dosti značnému počtu osad dále к jihozápadu.

V oblasti severozápadní vykazují velmi značný přírůstek obyvatelstva osady, které v období předešlém jen málo sesílily, za to je vzrůst těch osad, které dříve značně se zvětšily, o mnoho menší. Zvláště bujným přírůstkem rozmohly se Holešovice, Bubny a Tejnka, pak oba Břevnovy, značně povolily ve svém rozvoji Střešovice; Bubeneč, Dejvice pak jen nepatrně vzrostly; ze vzdálenějších osad Nebušicům a Veleslavínu i Ly-solejům silně přibylo obyvatelstva; značný úbytek obyvatelstva vykazuje Liboc Horní, nepatrný jen Sedlec a Podbaba.

Shrneme-li celkové výsledky tohoto období, vidíme, že začíná se již dosti silně rozmáhati i osídlení vyšších poloh, které dosud byly zanedbávány, je to počátek nového vývoje, který v příštích obdobích stále silněji se uplatňuje; překážky, které terrain působí, nemohou již míti té váhy jako dříve; plocha pro zastavení získaná v údolích nemůže již stačiti silnému přílivu obyvatelstva a tento nedostatek půdy příhodnější nutí kategoricky к zaujímání poloh méně lákavých z důvodů láce stavby a pohodlí. Poměry drahotní pak nutí též část obyvatelstva, zejména dělnictvo tovární, aby hledalo si byty ve vzdálenějších osadách. Zvýšení ruchu stavebního i tovární výroby způsobilo též intensivnější těžbu nerostných hmot na periferii města hojných, zejména rozmáhaly se lomy a to zvláště na vápenec i cihelny stále ve větších rozměrech jaly se vykořisťovati uložení hlin na pozemcích obcí hlavnímu městu blízkých.

@-----------------

Období 1869—80 přineslo značnější přírůstek Karlínu; zvláště silně vzrostla Libeň, též Vysočany měly větší příliv obyvatelstva než v období 1857—69. Zároveň i většina osad vzdálenějších od hlavních středisek zhuštění obyvatelstva značně se rozmohla; platí to o Tróji, Kobylisech, Chabrech Horních, Proseku, Ďáblicích, Kbelech, Satalicích, Hloupětínu, Hrdlořezech, Kyjích, Dolních Počernicích i o Malešicích; úbytek, který některé osady postihl v období předešlém byl v několika místech vyrovnán, jen Letňany a Alojzov dospěly sotva počtu z r. 1857, Bohnice a Střížkov jen málo sesílily a víska Cimice vykazuje i ztrátu.

Žižkov vzrostl ve velké město; jeho obyvatelstvo rozmnožilo se pateronásobně, víska Olšany byla к němu připojena. Přes to, že příkrý vrch Žižkov dělí toto velké předměstí od Karlina, s nímž spojení jest jen dosti obtížné úzkou soutěskou mezi prostorou zaujatou státním nádražím a příkrými svahy Žižkova vrchu, třeba Žižkov přece klásti v jednu skupinu s Karlínem a jeho pozadím továrnami bohatým, neboť zajisté větší část jeho obyvatelstva přímo nebo nepřímo obživu získává v továrnách karlínských.

Vlastní Královské Vinohrady obyvatelstvo své skoro zdvojnásobily v tomto období, ony jsou skutečně předměstím vlastní Prahy v pravém slova smyslu, sídelní čtvrtí, která roste následkem nedostatku místa ve vnitřním městě, bydlištěm zámožnějších vrstev obyvatelstva. Z blízkých osad v údolí Botiče Nusle ztrojnásobily své obyvatelstvo, Vršovice