ním svým tokem, západní je proryta potůčkem Dejvickým a dále od Vltavy к západu potokem Litovickým čili Šáreckým. V menší míře, ale přece velmi zřetelně má i údolí potoka Botiče na jihovýchodě hlavního města výhodu při soustředění nového obyvatelstva. Jihozápadní strana, údolní plocha zaujatá Smíchovem, má rozlohu poměrně malou a údolí do ní ústící jsou nepatrné šíře. Též údolí Vltavy nad Prahou poskytuje příznivější podmínky po straně východní. Zhuštění osídlení velmi zřejmě míjí vysoko položené, rovnými plochami chudé okolí města; na straně západní osady v údolích i na výběžcích vysočiny Bělohorské, na východě oblast Viničných hor netěší se přízni nových osadníků. Pouze opodál města na rovných plochách vysočiny roste dosti nápadně celá řada osad, které patrně svůj rozkvět nepřímo z blízkosti a vzrůstu hlavního města čerpají, jelikož zemědělské plodiny a dary chovu dobytka snadno a s větším užitkem než jinde prodávají.

@--------------------

V období 1857—69 vykazuje Karlín již jen malý vzrůst; hlavní příčinou toho není snad nedostatečný příliv obyvatelstva do této oblasti, nýbrž nedostatek volné plochy к zastavění; katastr karlínský jest příliš malý, proto hledá se příznivý teřrain v blízkém v okolí a vzniká velmi rychle nové předměstí na jih od příkrého hřbetu ZižkoVa v severní části Viničných hor. Tato nová osada zůstává ještě částí obce Královských Vinohradů, velmi rychle však předstihuje jižnější díl obce „Novou Prahu" počtem obyvatelstva. Libeň zachovává bujný vzrůst, za to Vysočany rozmnožily pomaleji své obyvatelstvo, z osad okolních pak jen Bohnice, Střížkov, Hloupětín a Hrdlořezy měly značný přírůstek v poměru к počtu obyvatelstva. Tím nápadnější je pokles obyvatelstva ve vesnicích Letňany, Kbely a Satalice na vysočině křídové na severovýchodě i v Kyjích, Alojzově a Malešicích.

Kdežto Žižkov je jaksi doplňkem průmyslového Karlina, je předměstím obydleným hlavně dělnictvem a zřízenci továren a železnic, zůstává jižní díl Viničných Hor přepychovým předměstím a vyvíjí se v té době ještě pomalu. Za to v údolí Botiče a jeho výběžcích je rušněji. Vršovice více než zdvojnásobily své obyvatelstvo i Michle měly bujný přírůstek; ze vzdálenějších osad Strašnice Staré, Záběhlice, Práče i obojí Krč silně vzrostly, Nusle však značně méně než v předešlém období. Větší vzrůst má Pankrác na výšině, na jihovýchodní periferii oblasti pak nápadně se zvětšil Chodov. Po pravém břehu Vltavy nad Prahou zhuštění obyvatelstva je i absolutně menší než v období předešlém, relativně největší přírůstek měly Dvorce.

Smíchov rozmnožil znovu velmi bujně své obyvatelstvo, přírůstek sice v poměru k' počtu obyvatelstva jest menší, absolutně však značně větší než v období předešlém. Zjevně nestačí však půda tehdy к zastavení volná v katastru smíchovském pro přírůstek celý a tak i okolní vesnice hodně zvyšují počet svého obyvatelstva. Na prvním niístě jest tu zase vesnice Košíře, za ní Zlíchov, který více než zdvojnásobil své obyvatelstvo, pak Hlubočepy; též Radlice se silně pohnula ze své dosavadní stagnace, silný vzrůst vykazují i Jinonice, Butovice a Reporyje, dále pak к jihozápadu též Chuchle i Chuchelec (Chuchle Malá) a Slivenec. Proti tomu v dosti ostrém kontrastu stojí Stodůlky, Klukovice i Zlejčín,