metodickou změnou v provádění soupisu obyvatelstva, dlužno předpo-kládati, že snad již tehdy zvýšená činnost v lomech vápenných, o nichž již Sommer s pochvalou se zmiňuje, a snad též rozšířené zelinářství projevily účinky vydatné vzhledem к počtu obyvatelstva. Stejný vzrůst absolutní vykazuje Bráník i v období 1850—57, jest tedy mýlka nějaká v publikaci výsledků z r. 1850 patrně vyloučena.

@----------------

Období příští, let 1850—57, přináší velmi silný přírůstek předměstí Karlina a Smíchova, obyvatelstvo Karlina se zečtyřnásobilo (máme-li číslo soupisu z r. 1850 za správné), obyvatelstvo Smíchova více než ztrojnásobilo. Za Karlínem mohutný vzrůst projevily Libeň (o 3/4) a zvláště Vysočany, kde se obyvatelstvo více než zdvojnásobilo; též však vzdálenější osady jako Troja, Kobylisy, Bohnice, Chabry Horní, Střížkov, Prosek, Satalice, Hloupětín, Kyje, Alojzov a Olšany značně posílily patrně přímo usídlováním se dělnického obyvatelstva pracujícího v továrnách karlínských, libeňských i vysočanských. Rovněž silný vzrůst Dáblic, Letňan a Kbel spíše lze vysvětliti blízkostí Čakovic, které byly již sídlem cukrovaru a lihovaru.

V pozadí Smíchova jeví se v té době ještě ruch poměrně menší, Košíře a Zlíchov sice zdvojnásobily svůj dříve nepatrný počet obyvatelstva, vzdálenější osady však neměly přírůstku značnějšího, jediné Stodůlky a Chabý vyznačují se silným vzrůstem, patrně však z důvodu spíše lokálního významu.

Na západě a severozápadě až к Vltavě pouze Dejvice vyznačují se přírůstkem zvláště nápadným, po nich Bubeneč, Střešovice, Bubny a Holešovice značně vzrostly, opodál pak Liboc Dolní i Horní a Vo-kovice.

Na jihovýchodě obec Hor Viničných měla, již osmkráte více obyvatelů nežli v r. 1850, s větší části tuším lze tento přírůstek umístiti v území dnešní obce Královských Vinohradů, kde za branami Koňskou a Žitnou začínalo se tvořiti předměstí, jemuž též Nová Praha se říkalo. Bráník zachoval svůj mocný vzrůst pokud se týče absolutního přírůstku, mocněji však povznesly se osady Podol a Pankrác, dále Nusle i Vršovice ; a z osad vzdálenějších Strašnice Staré, Záběhlice, obojí Měcholupy, Hostivař, Libuš, obojí Krč jeví velmi silný vzrůst poměrný.

Tento přehled změn v období 1850—57 ukazuje velmi jasně, že poměry plastické členitosti půdy v okolí pražském velmi mnoho rozhodovaly při volbě místa příhodného jak v první řadě pro továrny, tak i pro obytné domy i domky. Nejvíce vzrůstají ta místa, jež leží v rovině, poloze příznivé i pro rozvoj železniční sítě v době nej blíže příští. Teprve nedostatek místa nutí к osazování ploch v poloze méně výhodné v terrainu nerovném, kde úprava místa i stavba sama shusta většího nákladu vyžaduje. Tedy nejdříve na poměrně širokých plochých údolních plochách rozšiřuje se vzrůstající velkoměsto i opodál sílí dosud samostatná střediska. Nejlepší podmínky poskytuje tu široké údolí, které severně od Prahy v měkkých břidlicích silurských po jich směru se vytvořilo, v němž Vltava činí svojí ostrou kličku к východu zanechávajíc širokou plochu často zatopenou po západní straně svého normálního koryta. Východní částí tohoto údolí protéká potok Rokytka dol-