mají Bohnice, které ztrojnásobily své obyvatelstvo; velmi zmohutněl Hloupětín, za ním Kobylisy, silný příliv obyvatelstva mají též Prosek, Ďáblice, „Hrdlořezy, Kyje, pomaleji rostou Troja, Malešice i Počernice Dolní. Cimice a Horní Chabry patrně těží též ze vzrůstu Bohnic, za to Střížkov má úbytek obyvatelstva! Letňany, Kbely a Satalice značně polevily ve svém vzrůstu.

Nedostatek místa začíná doléhati již i na Žižkov, který z místa nej-lidnatějšího předměstí musí ustoupiti Kr. Vinohradům a zůstává přírůstkem svým daleko za všemi třemi předešlými desítiletími svého rychlého rozmachu.

Královské Vinohrady povznesly se na první místo rekordním přírůstkem skoro 25.000 duší, hned však za nimi bujností svého rozmachu spějí Vršovice i Nusle. Michle roste stále stejným tempem, za to Strašnice Staré náhle zečtyřnásobují své obyvatelstvo. Pankrác obnovil svůj rychlý vzrůst. Silný příliv obyvatelstva sahá i do dalšího okolí. Záběhlice, Hostivař i obojí Krč, z menších osad Roztyły, Dolní Měcholupy, Chodov i Libuš rostou sesíleným krokem; Podolí-Dvorcům i Bráníku patrně nedostatek rozpětí plošného zaráží poněkud rozmach, jen malé Hodkovičky rostou rychleji.

Smíchov velmi nápadně zabrzdil ve svém vzrůstu, nepochybně též nedostatek volné plochy к zastavení jest hlavním důvodem tohoto ochabnutí, zároveň však celá jihozápadní oblast s jedinou výjimkou Košíř, které velmi bujně vyrostly, jeví velmi značné zmenšení přírůstku, ano i skutečnou stagnaci. Výjimkou jsou do jisté míry jen Hlubočepy, Buto-vice, Reporyje, Stodůlky a Zlejčín, jež mají i v tomto desítiletí dosti silný přírůstek, ne však tak značný jako v období minulém; Slivenec a také Radlice jeví dokonce úbytek obyvatelstva.

Utěšenější celkem vývoj přineslo toto desítiletí oblasti severozápadní. Holešovice-Bubny sice polevily značně, ale přece ještě mají mocný přírůstek, Bubeneč za to ještě zdvojnásobil své obyvatelstvo, Břevnov vzrostl ještě mohutněji nežli v předešlém období a také Dejvice a Střešovice znovu oživly. Též širší okolí projevuje daleko svěžejší život nežli pozadí Smíchova; Vokovice více než zdvojnásobily své obyvatelstvo, Veleslavín, Nebušice, Sedlec a Lysoleje mají silný přírůstek, pouze Podbaba a Liboc Horní málo získaly. Z Bubenče, Dejvic a z Břevnova teprve v této době stávají se skutečná předměstí, odvrhujíce z velké části svůj původní venkovský ráz.

@------------------

Na předešlých stránkách podali jsme stručný přehled vývoje pražské oblasti podle výsledků jednotlivých sčítání. Pojali jsme do ní všechny osady vedle vlastní Prahy, které za dobu 1843—1910 nejméně zdvojnásobily původní své obyvatelstvo vlivem své blízkosti к hlavnímu městu. Nepočítáme к ní osad na periferii její, které rovněž mají nadprůměrný přírůstek obyvatelstva, ale dospěly к němu samostatně a ne proto, že jsou v blízkosti velkoměstského obvodu.

Vymezení takové je ovšem do jisté míry umělé a možno proti němu uvésti zajisté důvodů vážných dosti, leč pro nás musí v této práci býti hlavním kriteriem přírůstek obyvatelstva, proto nutno se přenésti přes různé pochybnosti a stanovití určitou mez, kterou může býti jen určitý