patrně je závislý přímo na Řepech. Na dráze pražsko-duchcovské skoro souvisí s pražskou oblastí samostatná malá oblast, kterou nejlépe nazvat! nučickou, neboť příliv obyvatelstva jest tu podmíněn rozvojem dolování v t. řeč. nučickém ložisku železných rud.

V užším poměru к pražské oblasti nežli i Radotín, Modřany a Roztoky, které přece též mají jistý přírůstek jako výletní a letní sídla Pražanů, jsou Horní Černošice, které zvláště v posledním desítiletí velmi vzrostly.

Z periferie obrátíme pozornost svou do vnitra oblasti pražské, kde podle poměrů populačních, jak se vyvinuly v průběhu let 1843—1910 lze roze-znávati dosti ostře čtyři hlavní pásma. Středem celé oblasti jest vnitřní Praha, která od r. 1857 jen nepatrně své obyvatelstvo rozmnožila a v posledním desítiletí i citelný měla úbytek. Blíže probírati tu příčiny tohoto jevu, který objevuje se skoro u všech velkoměst měrou větší neb menší, nemůže býti úkolem této stati, i odkazujeme tu rádi na publikace městské statistické kanceláře, které po stránce statistické velmi důkladně otázkou tou se zabývaly.

Vnitřní město obepíná skoro úplně pás předměstí s mnohonásobným přírůstkem obyvatelstva (skupina a) v tabulkách), vzrůst jednotlivých předměstí řídí se dle příznivosti jich polohy a dle rozlohy zastavení přístupné. Pás tento vykazuje mezery jen tam, kde poměry polohy nebyly příznivý velkému zhuštění obyvatelstva, je tomu tak za Hradčany (na severozápadě) a v údolí vltavském za Vyšehradem. Třetí pásmo (skupina b) v tabulkách) vykazuje již menší zhuštění obyvatelstva, velkoměstský ráz zpravidla schází nebo teprve v poslední době se rozšiřuje i do osad tohoto pásu, průmysl namnoze hodně rozvinutý činí je do jisté míry samostatnými proti užšímu kruhu Prahy (na př. Libeň, Vysočany, Nusle). Ve čtvrtém (skupina c) v tabulkách) pásu zřeďují se vlivy velkoměsta ještě více; původně malé vesnice vyrostly často už na městečka nebo osady rázu vilových čtvrtí; příliv obyvatelstva jest způsoben jednak přímo nepříznivými bytovými poměry v oblasti velkoměstské, jednak rozvojem průmyslu dodávajícího stavební materiál pro Prahu i předměstí i suroviny pro továrny, jednak sesílením zemědělské výroby blízkostí příznivého tržiště. Kdybychom však i zde chtěli stanovití zcela přesné hranice jednotlivých pásem a podati definice zcela určité, zase dostali bychom se do otázek stejně sporných jako neplodných. Proto jsem toho mínění, že nejlépe jest zase sáhnouti ke kriteriu geografickému, totiž к hustotě obyvatelstva na jednotku katastrální rozlohy. Pro Prahu vnitřní docházíme к hustotě skoro 20.000 obyvatelů na 1 km2, při prvním pásmu předměstském činí hustota osídlení na 1 km2 plochy nejméně skoro 10.000 obyvatelů, v pásmě druhém (třetím) nejméně skoro 1000 obyvatelů, ve vnějším pásmě však jest citelně nižší, až na výjimky, které z důvodů jiných bylo těžko umístiti do pásma bližšího centru. Výjimky ty jsou zejména Bráník a Hlubočepy, které tedy spíše patřily by též do druhého pásma předměstí, polohou svou jsou však příliš vzdáleny.

Viděli jsme, že při počátcích rozvoje velkoměsta za brány vnitřní Prahy uplatňovala se velice povaha terrainu při výběru polohy pro předměstské soustředění obyvatelstva. V pozdějším průběhu vývoje nouze o místo víc a více zatlačuje moment polohy do pozadí a možno věru